Psalms 114

Quando Israele uscì dall’Egitto, e la casa di Giacobbe di fra un popolo dal linguaggio strano,

Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,

Giuda divenne il santuario dell’Eterno; Israele, suo dominio.

Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.

Il mare lo vide e fuggì, il Giordano tornò addietro.

To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.

I monti saltarono come montoni, i colli come agnelli.

Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.

Che avevi, o mare, che fuggisti? E tu, Giordano, che tornasti addietro?

Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?

E voi, monti, che saltaste come montoni, e voi, colli, come agnelli?

Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?

Trema, o terra, alla presenza del Signore, alla presenza dell’Iddio di Giacobbe,

Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,

che mutò la roccia in istagno, il macigno in sorgente d’acqua.

Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.