Psalms 120

(Sang til Festrejserne.) Jeg råbte til HERREN i Nød, og han svarede mig.

Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem,a vyslyšel mne.

HERRE, udfri min Sjæl fra Løgnelæber, fra den falske Tunge!

Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.

Der ramme dig dette og hint, du falske Tunge!

Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,

Den stærkes Pile er hvæsset ved glødende Gyvel.

Podobný k střelám přeostrým silného,a k uhlí jalovcovému?

Ve mig, at jeg må leve som fremmed i Mesjek, bo iblandt Kedars Telte!

Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.

Min Sjæl har længe nok boet blandt Folk, som hader Fred.

Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.

Jeg vil Fred; men taler jeg, vil de Krig!

Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.