Titus 3

Napomínej jich, ať jsou knížatům a mocnostem poddáni, jich poslušni, a ať jsou k každému skutku dobrému hotovi.

Υπενθυμιζε αυτους να υποτασσωνται εις τας αρχας και εξουσιας, να πειθαρχωσι, να ηναι ετοιμοι εις παν εργον αγαθον,

Žádnému ať se nerouhají, nejsou svárliví, ale přívětiví, dokazujíce všeliké tichosti ke všem lidem.

να μη βλασφημωσι μηδενα, να ηναι αμαχοι, συμβιβαστικοι, να δεικνυωσι προς παντας ανθρωπους πασαν πραοτητα.

Byliť jsme zajisté i my někdy nesmyslní, tvrdošijní, bloudící, sloužíce žádostem a rozkošem rozličným, v zlosti a v závisti bydlíce, ohyzdní, vespolek se nenávidíce.

Διοτι ημεθα ποτε και ημεις ανοητοι, απειθεις, πλανωμενοι, δουλευοντες εις διαφορους επιθυμιας και ηδονας, ζωντες εν κακια και φθονω, μισητοι και μισουντες αλληλους.

Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem Spasitele našeho Boha,

Αλλ οτε εφανερωθη η χρηστοτης και η φιλανθρωπια του Σωτηρος ημων Θεου,

Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podle milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého,

ουχι εξ εργων δικαιοσυνης τα οποια επραξαμεν ημεις, αλλα κατα το ελεος αυτου εσωσεν ημας δια λουτρου παλιγγενεσιας και ανακαινισεως του Αγιου Πνευματος,

Kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista Spasitele našeho,

το οποιον εξεχεε πλουσιως εφ ημας δια Ιησου Χριστου του Σωτηρος ημων,

Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného.

ινα δικαιωθεντες δια της χαριτος εκεινου, γεινωμεν κληρονομοι κατα την ελπιδα της αιωνιου ζωης.

Věrnáť jest řeč tato, a chciť, abys těch věcí potvrzoval, ať se snaží v dobrých skutcích předčiti všickni, kteříž uvěřili Bohu. A toť jsou ty věci dobré, i lidem užitečné.

Πιστος ο λογος, και θελω ταυτα να διαβεβαιοις, δια να φροντιζωσιν οι πιστευσαντες εις τον Θεον να προιστανται καλων εργων. Ταυτα ειναι τα καλα και ωφελιμα εις τους ανθρωπους

Nemoudré pak otázky, a vyčítání rodů, a sváry, a hádky o věci zákonní zastavuj; nebť jsou neužitečné a marné.

μωρας δε φιλονεικιας και γενεαλογιας και εριδας και μαχας νομικας φευγε, διοτι ειναι ανωφελεις και ματαιαι.

Člověka kacíře po jednom neb druhém napomínání vyvrz,

Αιρετικον ανθρωπον μετα μιαν και δευτεραν νουθεσιαν παραιτου,

Věda, že takový jest převrácený, a hřeší, svým vlastním soudem jsa odsouzen.

εξευρων οτι διεφθαρη ο τοιουτος και αμαρτανει, ων αυτοκατακριτος.

Když pošli k tobě Artemana aneb Tychika, snaž se přijíti ke mně do Nikopolim; neb jsem umínil tu přes zimu pobýti.

Οταν πεμψω προς σε τον Αρτεμαν η τον Τυχικον, σπουδασον να ελθης προς με εις Νικοπολιν διοτι εκει απεφασισα να παραχειμασω.

Zéna, učeného v Zákoně, a Apollo s pilností vyprovoď, ať v ničemž nemají nedostatku.

Ζηναν τον νομικον και τον Απολλω προπεμψον επιμελως, δια να μη λειπη εις αυτους μηδεν.

A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, a zvláště, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční.

Ας μανθανωσι δε και οι ημετεροι να προιστανται καλων εργων εις τας αναγκαιας χρειας, δια να μη ηναι ακαρποι.

Pozdravují tě, kteříž jsou se mnou, všickni. Pozdraviž těch, kteříž nás milují u víře. Milost Boží budiž se všemi vámi. Amen. K Titovi, kterýž první biskup církve Kretenské skrze vzkládání rukou zřízen byl, psán z Nikopoli města Macedonského.

Ασπαζονται σε παντες οι μετ εμου ασπασθητι τους αγαπωντας ημας εν πιστει. Η χαρις ειη μετα παντων υμων. Αμην.