Psalms 4

Přednímu zpěváku na neginot, žalm Davidův.

Til sangmesteren, med strengelek; en salme av David.

Když volám, vyslyš mne, Bože spravedlnosti mé. Ty jsi mi v úzkosti prostranství způsoboval, smiluj se nade mnou, a vyslyš modlitbu mou.

Når jeg roper, da svar mig, min rettferdighets Gud! I trengsel har du gitt mig rum; vær mig nådig og hør min bønn!

Synové lidští, dokudž sláva má v potupě bude? Dlouho-liž marnost milovati a lži hledati budete? Sélah.

I veldige menn! Hvor lenge skal min ære være til spott? Hvor lenge vil I elske det som fåfengt er, søke løgn? Sela.

Vězte, žeť jest oddělil Hospodin sobě milého. Vyslyšíť mne Hospodin, když k němu volati budu.

Vit dog at Herren har utkåret sig en from! Herren hører når jeg roper til ham.

Uleknětež se a nehřešte, přemyšlujte o tom v srdci svém, na ložci svém, a umlkněte. Sélah.

Vredes, men synd ikke! Tenk efter i eders hjerte på eders leie og vær stille! Sela.

Obětujte oběti spravedlnosti, a doufejte v Hospodina.

Ofre rettferdighets offere, og sett eders lit til Herren!

Mnozí říkají: Ó bychom viděti mohli dobré věci. Hospodine, pozdvihni nad námi jasného oblíčeje svého,

Mange sier: Hvem vil dog la oss se godt? Opløft du ditt åsyns lys over oss, Herre!

I způsobíš radost v srdci mém větší, než oni mívají, když obilé a víno jejich se obrodí. [ (Psalms 4:9) Jáť u pokoji i lehnu i spáti budu; nebo ty, Hospodine, sám způsobíš mi bydlení bezpečné. ]

Du har gitt mig glede i mitt hjerte, større enn deres når deres korn og most er mangfoldig. I fred vil jeg både legge mig ned og sove inn; for du, Herre, lar mig bo for mig selv, i trygghet.