Psalms 13

Εις τον πρωτον μουσικον. Ψαλμος του Δαβιδ. Εως ποτε, Κυριε, θελεις με λησμονει διαπαντος; εως ποτε θελεις κρυπτει το προσωπον σου απ εμου;

Přednímu zpěváku, žalm Davidův.

Εως ποτε θελω εχει βουλας εν τη ψυχη μου, οδυνας καθ ημεραν εν τη καρδια μου εως ποτε θελει υψονεσθαι ο εχθρος μου επ εμε;

Až dokud, Hospodine? Což se na věky zapomeneš na mne? Dokudž tvář svou skrývati budeš přede mnou?

Επιβλεψον εισακουσον μου, Κυριε ο Θεος μου φωτισον τους οφθαλμους μου, μηποτε υπνωσω τον υπνον του θανατου

Dokud rady vyhledávati budu v mysli své, a den ode dne svírati se v srdci svém? Až dokud se zpínati bude nepřítel můj nade mnou?

Μηποτε ειπη ο εχθρος μου, Υπερισχυσα κατ αυτου, και οι θλιβοντες με αγαλλιασθωσιν, εαν σαλευθω.

Vzhlédni, vyslyš mne, Hospodine Bože můj, osvěť oči mé, abych neusnul snem smrti,

Αλλ εγω ηλπισα επι το ελεος σου η καρδια μου θελει αγαλλεσθαι εις την σωτηριαν σου.

A aby neřekl nepřítel můj: Svítězil jsem nad ním, a nepřátelé moji aby neplésali, jestliže bych se poklesl.

Θελω ψαλλει εις τον Κυριον, διοτι με αντημειψε.

Jáť zajisté v milosrdenství tvém doufám, plésati bude srdce mé v spasení tvém; zpívati budu Hospodinu, že jest mi tak dobře učinil.