Psalms 11

Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodina doufám, kterakž tedy říkáte duši mé: Uleť s hory své jako ptáče?

Ben RAB’be sığınırım, Nasıl dersiniz bana, “Kuş gibi kaç dağlara.

Nebo aj, bezbožníci napínají lučiště, přikládají šípy své na tětivo, aby stříleli skrytě na upřímé srdcem.

Bak, kötüler yaylarını geriyor, Temiz yürekli insanları Karanlıkta vurmak için Oklarını kirişine koyuyor.

Ale těmi usilováními zkaženi budou; nebo spravedlivý co učinil?

Temeller yıkılırsa, Ne yapabilir doğru insan?”

Hospodin jest v chrámě svatém svém, trůn Hospodinův v nebi jest; oči jeho hledí, víčka jeho zkušují synů lidských.

RAB kutsal tapınağındadır, O’nun tahtı göklerdedir, Bütün insanları görür, Herkesi sınar.

Hospodin zkušuje spravedlivého, bezbožníka pak a milujícího nepravost nenávidí duše jeho.

RAB doğru insanı sınar, Kötüden, zorbalığı sevenden tiksinir.

Dštíti bude na bezbožníky uhlím řeřavým, ohněm a sirou, a duch vichřice bude částka kalicha jejich.

Kötülerin üzerine kızgın korlar ve kükürt yağdıracak, Paylarına düşen kâse kavurucu rüzgar olacak.

Nebo Hospodin spravedlivý jest, spravedlnost miluje, na upřímého oči jeho patří.

Çünkü RAB doğrudur, doğruları sever; Dürüst insanlar O’nun yüzünü görecek.