Psalms 56

56:1

Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát.

56:2

Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.

56:3

Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.

56:4

Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.

56:5

Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.

56:6

Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.

56:7

Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.

56:8

Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.

56:9

Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?

56:10

A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.

56:11

Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.

56:12

V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.

56:13

Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály. [ (Psalms 56:14) Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých. ]