Psalms 25

Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.

Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.

A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.

Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.

Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.

Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.

Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.

Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.

Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.

Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.

Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.

Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?

Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.

Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.

Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.

Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.

Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.

Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.

Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.

Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.

Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.

Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.