Proverbs 8

Δεν κραζει η σοφια; και δεν εκπεμπει την φωνην αυτης η συνεσις;

Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?

Ισταται επι της κορυφης των υψηλων τοπων, υπερ την οδον, εν τω μεσω των τριοδων.

Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,

Κραζει πλησιον των πυλων, εν τη εισοδω της πολεως, εν τη εισοδω των θυρων

U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:

προς εσας, ανθρωποι, κραζω και η φωνη μου εκπεμπεται προς τους υιους των ανθρωπων.

Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.

Απλοι, νοησατε φρονησιν και αφρονες, αποκτησατε νοημονα καρδιαν.

Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.

Ακουσατε διοτι θελω λαλησει πραγματα εξοχα, και τα χειλη μου θελουσι προφερει ορθα.

Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.

Διοτι αληθειαν θελει λαλησει ο λαρυγξ μου τα δε χειλη μου βδελυττονται την ασεβειαν.

Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.

Παντες οι λογοι του στοματος μου ειναι μετα δικαιοσυνης δεν υπαρχει εν αυτοις δολιον διεστραμμενον

Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.

Παντες ειναι σαφεις εις τον νοουντα και ορθοι εις τους ευρισκοντας γνωσιν.

Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.

Λαβετε την παιδειαν μου, και μη αργυριον και γνωσιν, μαλλον παρα χρυσιον εκλεκτον.

Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.

Διοτι η σοφια ειναι καλητερα λιθων πολυτιμων και παντα τα επιθυμητα πραγματα δεν ειναι ανταξια αυτης.

Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.

Εγω η σοφια κατοικω μετα της φρονησεως, και εφευρισκω γνωσιν συνετων βουλευματων.

Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.

Ο φοβος του Κυριου ειναι να μιση τις το κακον αλαζονειαν και αυθαδειαν και πονηραν οδον και διεστραμμενον στομα εγω μισω.

Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.

Εμου ειναι η βουλη και η ασφαλεια εγω ειμαι η συνεσις εμου η δυναμις.

Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.

Δι εμου οι βασιλεις βασιλευουσι, και οι αρχοντες θεσπιζουσι δικαιοσυνην.

Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.

Δι εμου οι ηγεμονες ηγεμονευουσι, και οι μεγιστανες, παντες οι κριται της γης

Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.

Εγω τους εμε αγαπωντας αγαπω και οι ζητουντες με θελουσι με ευρει.

Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.

Πλουτος και δοξα ειναι μετ εμου, αγαθα διαμενοντα και δικαιοσυνη.

Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.

Οι καρποι μου ειναι καλητεροι χρυσιου και χρυσιου καθαρου και τα γεννηματα μου, εκλεκτου αργυριου.

Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.

Περιπατω εν οδω δικαιοσυνης, αναμεσον των τριβων της κρισεως,

Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,

δια να καμω τους αγαπωντας με να κληρονομησωσιν αγαθα, και να γεμισω τους θησαυρους αυτων.

Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.

Ο Κυριος με ειχεν εν τη αρχη των οδων αυτου, προ των εργων αυτου, απ αιωνος.

Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.

Προ του αιωνος με εχρισεν, απ αρχης, πριν υπαρξη η γη.

Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.

Εγεννηθην οτε δεν ησαν αι αβυσσοι, οτε δεν υπηρχον αι πηγαι αι αναβρυουσαι υδατα

Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.

Πριν τα ορη θεμελιωθωσι, προ των λοφων, εγω εγεννηθην

Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;

ενω δεν ειχεν ετι καμει την γην ουτε πεδιαδας, ουτε κορυφας χωματων της οικουμενης.

Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.

Οτε ητοιμαζε τους ουρανους, εγω ημην εκει οτε περιεγραφε καμαραν υπερανω του προσωπου της αβυσσου

Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;

οτε εστερεονε τον αιθερα επανω οτε ωχυρονε τας πηγας της αβυσσου

Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;

οτε επεβαλλε τον νομον αυτου εις την θαλασσαν, να μη παραβωσι τα υδατα το προσταγμα αυτου οτε διεταττε τα θεμελια της γης

Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:

τοτε ημην πλησιον αυτου δημιουργουσα και εγω ημην καθ ημεραν η τρυφη αυτου, ευφραινομενη παντοτε ενωπιον αυτου,

Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;

ευφραινομενη εν τη οικουμενη της γης αυτου και η τρυφη μου ητο μετα των υιων των ανθρωπων.

Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.

Τωρα λοιπον ακουσατε μου, ω τεκνα διοτι μακαριοι οι φυλαττοντες τας οδους μου.

A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.

Ακουσατε παιδειαν και γενεσθε σοφοι, και μη αποδοκιμαζετε αυτην.

Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.

Μακαριος ο ανθρωπος, οστις μου ακουση, αγρυπνων καθ ημεραν εν ταις πυλαις μου, περιμενων εις τους παραστατας των θυρων μου

Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.

διοτι οστις ευρη εμε, θελει ευρει ζωην, και θελει λαβει χαριν παρα Κυριου.

Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.

Οστις ομως αμαρτηση εις εμε, την εαυτου ψυχην αδικει παντες οι μισουντες με αγαπωσι θανατον.

Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.