Proverbs 14

Αι σοφαι γυναικες οικοδομουσι τον οικον αυτων η δε αφρων κατασκαπτει αυτον δια των χειρων αυτης.

Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.

Ο περιπατων εν τη ευθυτητι αυτου φοβειται τον Κυριον ο δε σκολιος τας οδους αυτου καταφρονει αυτον.

Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.

Εν στοματι αφρονος ειναι η ραβδος της υπερηφανιας τα δε χειλη των σοφων θελουσι φυλαττει αυτους.

V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.

Οπου δεν ειναι βοες, η αποθηκη ειναι κενη η δε αφθονια των γεννηματων ειναι εκ της δυναμεως του βοος.

Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.

Ο αληθης μαρτυς δεν θελει ψευδεσθαι ο δε ψευδης μαρτυς εκχεει ψευδη.

Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.

Ο χλευαστης ζητει σοφιαν και δεν ευρισκει εις δε τον συνετον ειναι ευκολος η μαθησις.

Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.

Υπαγε κατεναντι του αφρονος ανθρωπου και δεν θελεις ευρει χειλη συνεσεως.

Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.

Η σοφια του φρονιμου ειναι να γνωριζη την οδον αυτου η δε μωρια των αφρονων αποπλανησις.

Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.

Οι αφρονες γελωσιν εις την ανομιαν εν μεσω δε των ευθεων ειναι χαρις.

Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.

Η καρδια του ανθρωπου γνωριζει την πικριαν της ψυχης αυτου και ξενος δεν συμμετεχει της χαρας αυτης.

Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.

Η οικια των ασεβων θελει αφανισθη η δε σκηνη των ευθεων θελει ανθει.

Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.

Υπαρχει οδος, ητις φαινεται ορθη εις τον ανθρωπον, αλλα τα τελη αυτης φερουσιν εις θανατον.

Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

Ετι και εις τον γελωτα πονει η καρδια και το τελος της χαρας ειναι λυπη.

Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

Ο διεφθαρμενος την καρδιαν θελει εμπλησθη απο των οδων αυτου ο δε αγαθος ανθρωπος αφ εαυτου.

Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.

Ο απλους πιστευει εις παντα λογον ο δε φρονιμος προσεχει εις τα βηματα αυτου.

Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.

Ο σοφος φοβειται και φευγει απο του κακου αλλ ο αφρων προχωρει και θρασυνεται.

Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.

Ο οξυθυμος πραττει αστοχαστως και ο κακοβουλος ανθρωπος ειναι μισητος.

Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.

Οι αφρονες κληρονομουσι μωριαν οι δε φρονιμοι στεφανουνται συνεσιν.

Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.

Οι κακοι υποκλινουσιν εμπροσθεν των αγαθων, και οι ασεβεις εις τας πυλας των δικαιων.

Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.

Ο πτωχος μισειται και υπο του πλησιον αυτου του δε πλουσιου οι φιλοι πολλοι.

Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.

Ο καταφρονων τον πλησιον αυτου αμαρτανει ο δε ελεων τους πτωχους ειναι μακαριος.

Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

Δεν πλανωνται οι βουλευομενοι κακον; ελεος ομως και αληθεια θελει εισθαι εις τους βουλευομενους αγαθον.

Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.

Εν παντι κοπω υπαρχει κερδος η δε φλυαρια των χειλεων φερει μονον εις ενδειαν.

Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.

Τα πλουτη των σοφων ειναι στεφανος εις αυτους των δε αφρονων η υπεροχη μωρια.

Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.

Ο αληθης μαρτυς ελευθερονει ψυχας ο δε δολιος εκχεει ψευδη.

Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.

Εν τω φοβω του Κυριου ειναι ελπις ισχυρα και εις τα τεκνα αυτου θελει υπαρχει καταφυγιον.

V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.

Ο φοβος του Κυριου ειναι πηγη ζωης, απομακρυνων απο παγιδων θανατου.

Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

Εν τω πληθει του λαου ειναι η δοξα του βασιλεως εν δε τη ελλειψει του λαου ο αφανισμος του ηγεμονευοντος.

Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.

Ο μακροθυμος εχει μεγαλην φρονησιν ο δε οξυθυμος ανεγειρει την αφροσυνην αυτου.

Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.

Η υγιαινουσα καρδια ειναι ζωη της σαρκος ο δε φθονος σαπρια των οστεων.

Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

Ο καταθλιβων τον πενητα ονειδιζει τον Ποιητην αυτου ο δε τιμων αυτον ελεει τον πτωχον.

Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

Ο ασεβης εκτινασσεται εν τη ασεβεια αυτου ο δε δικαιος και εν τω θανατω αυτου εχει ελπιδα.

Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.

Εν τη καρδια του συνετου επαναπαυεται σοφια εν μεσω δε των αφρονων φανερουται.

V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.

Η δικαιοσυνη υψονει εθνος η δε αμαρτια ειναι ονειδος λαων.

Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.

Ευνοια του βασιλεως ειναι προς φρονιμον δουλον θυμος δε αυτου προς τον προξενουντα αισχυνην.

Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.