Psalms 89

RAB’bin sevgisini sonsuza dek ezgilerle öveceğim, Sadakatini bütün kuşaklara bildireceğim.
Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.
Sevgin sonsuza dek ayakta kalır diyeceğim, Sadakatini gökler kadar kalıcı kıldın.
O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
Dedin ki, “Seçtiğim adamla antlaşma yaptım, Kulum Davut’a şöyle ant içtim:
Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
[] ‘Soyunu sonsuza dek sürdüreceğim, Tahtını kuşaklar boyunca sürekli kılacağım.’ ” Sela
Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
Ya RAB, gökler över harikalarını, Kutsallar topluluğunda övülür sadakatin.
Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.
Çünkü göklerde RAB’be kim eş koşulur? Kim benzer RAB’be ilahi varlıklar arasında?
Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
Kutsallar topluluğunda Tanrı korku uyandırır, Çevresindekilerin hepsinden ulu ve müthiştir.
Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
Ya RAB, Her Şeye Egemen Tanrı, Senin gibi güçlü RAB var mı? Sadakatin çevreni sarar.
Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
Sen kudurmuş denizler üzerinde egemenlik sürer, Dalgalar kabardıkça onları dindirirsin.
Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
Sen Rahav’ı leş ezer gibi ezdin, Güçlü kolunla düşmanlarını dağıttın.
Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
Gökler senindir, yeryüzü de senin; Dünyanın ve içindeki her şeyin temelini sen attın.
Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
Kuzeyi, güneyi sen yarattın, Tavor ve Hermon dağları Sana sevincini dile getiriyor.
Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
Kolun güçlüdür, Elin kudretli, sağ elin yüce.
Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
Tahtın adalet ve doğruluk üzerine kurulu, Sevgi ve sadakat önünsıra gider.
Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
Ne mutlu sevinç çığlıkları atmasını bilen halka, ya RAB! Yüzünün ışığında yürürler.
Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
Gün boyu senin adınla sevinir, Doğruluğunla yücelirler.
Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
Çünkü sen onların gücü ve yüceliğisin, Lütfun sayesinde gücümüz artar.
Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
Kalkanımız RAB’be, Kralımız İsrail’in Kutsalı’na aittir.
Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
Geçmişte bir görüm aracılığıyla, Sadık kullarına şöyle dedin: “Bir yiğide yardım ettim, Halkın içinden bir genci yükselttim.
Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
[] [] Kulum Davut’u buldum, Kutsal yağımla onu meshettim.
Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
Elim ona destek olacak, Kolum güç verecek.
Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
Düşman onu haraca bağlayamayacak, Kötüler onu ezmeyecek.
A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
Düşmanlarını onun önünde kıracağım, Ondan nefret edenleri vuracağım.
Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
Sadakatim, sevgim ona destek olacak, Benim adımla gücü yükselecek.
Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
Sağ elini denizin, Irmakların üzerine egemen kılacağım.
Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
‘Babam sensin’ diye seslenecek bana, ‘Tanrım, kurtuluşumun kayası.’
A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
[] Ben de onu ilk oğlum, Dünyadaki kralların en yücesi kılacağım.
On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
Sonsuza dek ona sevgi göstereceğim, Onunla yaptığım antlaşma hiç bozulmayacak.
Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
Soyunu sonsuza dek, Tahtını gökler durduğu sürece sürdüreceğim.
Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
“Çocukları yasamdan ayrılır, İlkelerime göre yaşamazsa;
Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
Kurallarımı bozar, Buyruklarıma uymazsa,
Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
İsyanlarını sopayla, Suçlarını dayakla cezalandıracağım.
Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
Ama onu sevmekten vazgeçmeyecek, Sadakatime sırt çevirmeyeceğim.
Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
Antlaşmamı bozmayacak, Ağzımdan çıkan sözü değiştirmeyeceğim.
Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
Bir kez kutsallığım üstüne ant içtim, Davut’a yalan söylemeyeceğim.
Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
Onun soyu sonsuza dek sürecek, Tahtı karşımda güneş gibi duracak,
Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
Göklerde güvenilir bir tanık olan ay gibi Sonsuza dek kalacak.” Sela
Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
Ama sen reddettin, sırt çevirdin, Çok öfkelendin meshettiğin krala.
Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
Kulunla yaptığın antlaşmadan vazgeçtin, Onun tacını yere atıp kirlettin.
Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
Yıktın bütün surlarını, Viran ettin kalelerini.
Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
Yoldan geçen herkes onu yağmaladı, Yüzkarası oldu komşularına.
Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
Hasımlarının sağ elini onun üstüne kaldırdın, Bütün düşmanlarını sevindirdin.
Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
Kılıcının ağzını başka yöne çevirdin, Savaşta ona yan çıkmadın.
Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
Görkemine son verdin, Tahtını yere çaldın.
Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
Gençlik günlerini kısalttın, Onu utanca boğdun. Sela
Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
Ne zamana dek, ya RAB? Sonsuza dek mi gizleneceksin? Ne zamana dek öfken alev alev yanacak?
Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.
Anımsa ömrümün ne çabuk geçtiğini, Ne boş yaratmışsın insanoğlunu!
Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
Var mı yaşayıp da ölümü görmeyen, Ölüler diyarının pençesinden canını kurtaran? Sela
Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
Ya Rab, nerede o eski sevgin? Davut’a göstereceğine ant içtiğin o sadık sevgin!
Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.
Anımsa, ya Rab, kullarının nasıl rezil olduğunu, Bütün halkların hakaretini bağrımda nasıl taşıdığımı, Düşmanlarının hakaretini, ya RAB, Meshettiğin kralın attığı adıma edilen hakaretleri.
Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
Anımsa, ya Rab, kullarının nasıl rezil olduğunu, Bütün halkların hakaretini bağrımda nasıl taşıdığımı, Düşmanlarının hakaretini, ya RAB, Meshettiğin kralın attığı adıma edilen hakaretleri.
Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
Sonsuza dek övgüler olsun RAB’be! Amin! Amin!
Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ]