Psalms 64

Ey Tanrı, kulak ver sesime yakındığım zaman, Hayatımı düşman korkusundan koru.

Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

Kötülerin gizli tasarılarından, O suçlu güruhun şamatasından esirge beni.

Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

Onlar dillerini kılıç gibi bilemiş, Acı sözlerini ok gibi hedefe yöneltmişler,

Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

Pusularından masum insanın üzerine atmak için. Ansızın vururlar, hiç çekinmeden.

Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

Birbirlerini kötülük yapmaya iter, Gizli tuzaklar tasarlarken, “Kim görecek?” derler.

Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

Haksızlık yapmayı düşünür, “Kusursuz bir plan yaptık!” derler. İnsanın içi ve yüreği derin bir sırdır, bilinmez.

Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

Ama Tanrı onlara ok atacak, Ansızın yaralanacaklar.

Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

Dilleri yüzünden yıkıma uğrayacaklar, Hallerini gören herkes alayla baş sallayacak.

Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

Bütün insanlar korkuya kapılacak, Tanrı’nın işini duyuracak, O’nun yaptıkları üzerinde düşünecekler.

A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

Doğru insan RAB’de sevinç bulacak, O’na sığınacak, Bütün temiz yürekliler O’nu övecek.

I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí. [ (Psalms 64:11) Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce. ]