Psalms 37

Kötülük edenlere kızıp üzülme, Suç işleyenlere özenme!
Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
Çünkü onlar ot gibi hemen solacak, Yeşil bitki gibi kuruyup gidecek.
Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
Sen RAB’be güven, iyilik yap, Ülkede otur, sadakatle çalış.
Doufej v Hospodina, a
RAB’den zevk al, O senin yüreğinin dileklerini yerine getirecektir.
Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
Her şeyi RAB’be bırak, O’na güven, O gerekeni yapar.
Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
O senin doğruluğunu ışık gibi, Hakkını öğle güneşi gibi Aydınlığa çıkarır.
A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
RAB’bin önünde sakin dur, sabırla bekle; Kızıp üzülme işi yolunda olanlara, Kötü amaçlarına kavuşanlara.
Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
Kızmaktan kaçın, bırak öfkeyi, Üzülme, yalnız kötülüğe sürükler bu seni.
Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
Çünkü kötülerin kökü kazınacak, Ama RAB’be umut bağlayanlar ülkeyi miras alacak.
Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
Yakında kötünün sonu gelecek, Yerini arasan da bulunmayacak.
Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
[] Ama alçakgönüllüler ülkeyi miras alacak, Derin bir huzurun zevkini tadacak.
Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
Kötü insan doğru insana düzen kurar, Diş gıcırdatır.
Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
Ama Rab kötüye güler, Çünkü bilir onun sonunun geldiğini.
Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
Kılıç çekti kötüler, yaylarını gerdi, Mazlumu, yoksulu yıkmak, Doğru yolda olanları öldürmek için.
Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
Ama kılıçları kendi yüreklerine saplanacak, Yayları kırılacak.
Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
Doğrunun azıcık varlığı, Pek çok kötünün servetinden iyidir.
Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
Çünkü kötülerin gücü kırılacak, Ama doğrulara RAB destek olacak.
Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
RAB yetkinlerin her gününü gözetir, Onların mirası sonsuza dek sürecek.
Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
Kötü günde utanmayacaklar, Kıtlıkta karınları doyacak.
Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
Ama kötüler yıkıma uğrayacak; RAB’bin düşmanları kır çiçekleri gibi kuruyup gidecek, Duman gibi dağılıp yok olacak.
Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
Kötüler ödünç alır, geri vermez; Doğrularsa cömertçe verir.
Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
RAB’bin kutsadığı insanlar ülkeyi miras alacak, Lanetlediği insanların kökü kazınacak.
Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
RAB insana sağlam adım attırır, İnsanın yolundan hoşnut olursa.
Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
Düşse bile yıkılmaz insan, Çünkü elinden tutan RAB’dir.
Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
Gençtim, ömrüm tükendi, Ama hiç görmedim doğru insanın terk edildiğini, Soyunun ekmek dilendiğini.
Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
O hep cömertçe ödünç verir, Soyu kutsanır.
Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
Kötülükten kaç, iyilik yap; Sonsuz yaşama kavuşursun.
Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
Çünkü RAB doğruyu sever, Sadık kullarını terk etmez. Onlar sonsuza dek korunacak, Kötülerinse kökü kazınacak.
Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
Doğrular ülkeyi miras alacak, Orada sonsuza dek yaşayacak.
Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
Doğrunun ağzından bilgelik akar, Dilinden adalet damlar.
Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
Tanrısı’nın yasası yüreğindedir, Ayakları kaymaz.
Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
Kötü, doğruya pusu kurar, Onu öldürmeye çalışır.
Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
Ama RAB onu kötünün eline düşürmez, Yargılanırken mahkûm etmez.
Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
RAB’be umut bağla, O’nun yolunu tut, Ülkeyi miras almak üzere seni yükseltecektir. Kötülerin kökünün kazındığını göreceksin.
Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
Kötü ve acımasız adamı gördüm, İlk dikildiği toprakta yeşeren ağaç gibi Dal budak salıyordu;
Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
Geçip gitti, yok oldu, Aradım, bulunmaz oldu.
Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
Yetkin adamı gözle, doğru adama bak, Çünkü yarınlar barışseverindir.
Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
Ama başkaldıranların hepsi yok olacak, Kötülerin kökü kazınacak.
Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
Doğruların kurtuluşu RAB’den gelir, Sıkıntılı günde onlara kale olur.
Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
RAB onlara yardım eder, kurtarır onları, Kötülerin elinden alıp özgür kılar, Çünkü kendisine sığınırlar.
Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.