Psalms 112

Övgüler sunun RAB’be! Ne mutlu RAB’den korkan insana, O’nun buyruklarından büyük zevk alana!

Halelujah. Blahoslavený muž, kterýž se bojí Hospodina, a v přikázaních jeho má velikou líbost.

Soyu yeryüzünde güç kazanacak, Doğruların kuşağı kutsanacak.

Mocné na zemi bude símě jeho, rodina upřímých požehnání dojde.

Bolluk ve zenginlik eksilmez evinden, Sonsuza dek sürer doğruluğu.

Zboží a bohatství v domě jeho, a spravedlnost jeho zůstává na věky.

Karanlıkta ışık doğar dürüstler için, Lütfeden, sevecen, doğru insanlar için.

Vzchází ve tmách světlo upřímým, milostivý jest, milosrdný a spravedlivý.

Ne mutlu eli açık olan, ödünç veren, İşlerini adaletle yürüten insana!

Dobrý člověk slitovává se i půjčuje, a řídí své věci s soudem.

Asla sarsılmaz, Sonsuza dek anılır doğru insan.

Nebo nepohne se na věky, v paměti věčné bude spravedlivý.

Kötü haberden korkmaz, Yüreği sarsılmaz, RAB’be güvenir.

Slyše zlé noviny, nebojí se; stálé jest srdce jeho, a doufá v Hospodina.

Gözü pektir, korku nedir bilmez, Sonunda düşmanlarının yenilgisini görür.

Utvrzené srdce jeho nebojí se, až i uzří pomstu na svých nepřátelích.

[] Armağanlar dağıttı, yoksullara verdi; Doğruluğu sonsuza dek kalıcıdır, Gücü ve saygınlığı artar.

Rozděluje štědře, a dává nuzným; spravedlnost jeho zůstává na věky, roh jeho bude vyvýšen v slávě.

Kötü kişi bunu görünce kudurur, Dişlerini gıcırdatır, kendi kendini yer, bitirir. Kötülerin dileği boşa çıkar.

Bezbožný vida to, zlobiti se, zuby svými škřipěti a schnouti bude; žádost bezbožníků zahyne.