Psalms 11

Ben RAB’be sığınırım, Nasıl dersiniz bana, “Kuş gibi kaç dağlara.
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodina doufám, kterakž tedy říkáte duši mé: Uleť s hory své jako ptáče?
Bak, kötüler yaylarını geriyor, Temiz yürekli insanları Karanlıkta vurmak için Oklarını kirişine koyuyor.
Nebo aj, bezbožníci napínají lučiště, přikládají šípy své na tětivo, aby stříleli skrytě na upřímé srdcem.
Temeller yıkılırsa, Ne yapabilir doğru insan?”
Ale těmi usilováními zkaženi budou; nebo spravedlivý co učinil?
RAB kutsal tapınağındadır, O’nun tahtı göklerdedir, Bütün insanları görür, Herkesi sınar.
Hospodin jest v chrámě svatém svém, trůn Hospodinův v nebi jest; oči jeho hledí, víčka jeho zkušují synů lidských.
RAB doğru insanı sınar, Kötüden, zorbalığı sevenden tiksinir.
Hospodin zkušuje spravedlivého, bezbožníka pak a milujícího nepravost nenávidí duše jeho.
Kötülerin üzerine kızgın korlar ve kükürt yağdıracak, Paylarına düşen kâse kavurucu rüzgar olacak.
Dštíti bude na bezbožníky uhlím řeřavým, ohněm a sirou, a duch vichřice bude částka kalicha jejich.
Çünkü RAB doğrudur, doğruları sever; Dürüst insanlar O’nun yüzünü görecek.
Nebo Hospodin spravedlivý jest, spravedlnost miluje, na upřímého oči jeho patří.