Proverbs 4

Çocuklarım, babanızın uyarılarına kulak verin. Dikkat edin ki anlayışlı olasınız.

Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.

Çünkü size iyi ders veriyorum, Ayrılmayın öğrettiğimden.

Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.

Ben bir çocukken babamın evinde, Annemin körpecik tek yavrusuyken,

Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,

Babam bana şunu öğretti: “Söylediklerime yürekten sarıl, Buyruklarımı yerine getir ki yaşayasın.

On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.

Bilgeliği ve aklı sahiplen, Söylediklerimi unutma, onlardan sapma.

Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.

Bilgelikten ayrılma, o seni korur. Sev onu, seni gözetir.

Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.

Bilgeliğe ilk adım onu sahiplenmektir. Bütün servetine mal olsa da akla sahip çık.

Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.

Onu el üstünde tut, o da seni yüceltecek, Ona sarılırsan seni onurlandıracak.

Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.

Başına zarif bir çelenk, Görkemli bir taç giydirecektir.”

Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.

Dinle oğlum, sözlerimi benimse ki, Uzasın ömrün.

Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.

Seni bilgelik yolunda eğitir, Doğru yollara yöneltirim.

Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.

Ayakların takılmadan yürür, Sürçmeden koşarsın.

Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.

Aldığın terbiyeye sarıl, bırakma, Onu uygula, çünkü odur yaşamın.

Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.

Kötülerin yoluna ayak basma, Yürüme alçakların yolunda,

Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.

O yoldan sakın, yakınından bile geçme, Yönünü değiştirip geç.

Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.

Çünkü kötülük etmedikçe uyuyamaz onlar, Uykuları kaçar saptırmadıkça birilerini.

Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,

Yedikleri ekmek kötülük, İçtikleri şarap zorbalık ürünüdür.

Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.

Oysa doğruların yolu şafak ışığı gibidir, Giderek öğle güneşinin parlaklığına erişir.

Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.

Kötülerin yoluysa zifiri karanlık gibidir, Neden tökezlediklerini bilmezler.

Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.

Oğlum, sözlerime dikkat et, Dediklerime kulak ver.

Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.

Aklından çıkmasın bunlar, Onları yüreğinde sakla.

Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.

Çünkü onları bulan için yaşam, Bedeni için şifadır bunlar.

Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.

Her şeyden önce de yüreğini koru, Çünkü yaşam ondan kaynaklanır.

Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.

Yalan çıkmasın ağzından, Uzak tut dudaklarını sapık sözlerden.

Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.

Gözlerin hep ileriye baksın, Dosdoğru önüne!

Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.

[] Gideceğin yolu düzle, O zaman bütün işlerin sağlam olur.

Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.

Sapma sağa sola, Ayağını kötülükten uzak tut.

Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.