Proverbs 17

Huzur içinde kuru bir lokma, Kavga ve ziyafet dolu evden iyidir.
Lepší jest kus chleba suchého s pokojem,nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Sağduyulu köle, Ailesini utanca sokan oğula egemen olur Ve kardeşlerle birlikte mirastan pay alır.
Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
Altın ocakta, gümüş potada arıtılır, Yüreği arıtansa RAB’dir.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
Kötü kişi fesat yüklü dudakları dinler, Yalancı da yıkıcı dile kulak verir.
Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
Yoksulla alay eden, onu yaratanı hor görür. Felakete sevinen cezasız kalmaz.
Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Torunlar yaşlıların tacıdır, Çocukların övüncü anne babalarıdır.
Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Kurumlu sözler ahmağa nasıl yakışmazsa, Soyluya da yalancı dudaklar hiç yakışmaz.
Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Sahibinin gözünde rüşvet bir tılsımdır. Ne yapsa başarılı olur.
Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
Sevgi isteyen kişi suçları bağışlar, Olayı diline dolayansa can dostları ayırır.
Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Akıllı kişiyi azarlamak, Akılsıza yüz darbe vurmaktan etkilidir.
Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Kötü kişi ancak başkaldırmaya eğilimlidir, Ona gönderilecek ulak acımasız olacaktır.
Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
Azgınlığı üstünde bir akılsızla karşılaşmak, Yavrularından edilmiş dişi ayıyla karşılaşmaktan beterdir.
Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
İyiliğin karşılığını kötülükle ödeyenin Evinden kötülük eksik olmaz.
Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Kavganın başlangıcı su sızıntısına benzer, Bir patlamaya yol açmadan çekişmeyi bırak.
Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
Kötüyü aklayan da, doğruyu mahkûm eden de RAB’bi tiksindirir.
Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Akılsız biri bilgelik satın almak için niye para harcasın? Zaten sağduyudan yoksun!
K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Dost her zaman sever, Kardeş sıkıntılı günde belli olur.
Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
Sağduyudan yoksun kişi el sıkışıp Başkasına kefil olur.
Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
Başkaldırıyı seven kavgayı sever, Kapısını yüksek yapan yıkımına davetiye çıkarır.
Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Sapık yürekli kişi iyilik beklememeli. Diliyle aldatan da belaya düşer.
Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
Akılsız kendisini doğurana derttir, Ahmağın babası sevinç nedir bilmez.
Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
İç ferahlığı sağlık getirir, Ezik ruh ise bedeni yıpratır.
Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
Kötü kişi adaleti saptırmak için Gizlice rüşvet alır.
Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
Akıllı kişi gözünü bilgelikten ayırmaz, Akılsızın gözüyse hep sağda soldadır.
Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
Akılsız çocuk babasına üzüntü, Annesine acı verir.
K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Ne suçsuza ceza kesmek iyidir, Ne de görevliyi dürüst davrandığı için dövmek...
Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Bilgili kişi az konuşur, Akıllı kişi sakin ruhludur.
Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
Çenesini tutup susan ahmak bile Bilge ve akıllı sayılır.
Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.