Psalms 88

Canción: Salmo para los hijos de Coré: al Músico principal: para cantar sobre Mahalath; Masquil de Hemán Ezrahíta. OH JEHOVÁ, Dios de mi salud, Día y noche clamo delante de ti.

Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského.

Entre mi oración en tu presencia: Inclina tu oído á mi clamor.

Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.

Porque mi alma está harta de males, Y mi vida cercana al sepulcro.

Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.

Soy contado con los que descienden al hoyo, Soy como hombre sin fuerza:

Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.

Libre entre los muertos, Como los matados que yacen en el sepulcro, Que no te acuerdas más de ellos, Y que son cortados de tu mano.

Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.

Hasme puesto en el hoyo profundo, En tinieblas, en honduras.

Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.

Sobre mí se ha acostado tu ira, Y me has afligido con todas tus ondas. (Selah.)

Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.

Has alejado de mí mis conocidos: Hasme puesto por abominación á ellos: Encerrado estoy, y no puedo salir.

Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.

Mis ojos enfermaron á causa de mi aflicción: Hete llamado, oh JEHOVÁ, cada día; He extendido á ti mis manos.

Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.

¿Harás tú milagro á los muertos? ¿Levantaránse los muertos para alabarte? (Selah.)

Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.

¿Será contada en el sepulcro tu misericordia, Ó tu verdad en la perdición?

Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali?Sélah.

¿Será conocida en las tinieblas tu maravilla, Ni tu justicia en la tierra del olvido?

I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?

Mas yo á ti he clamado, oh JEHOVÁ; Y de mañana mi oración te previno.

Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?

¿Por qué, oh JEHOVÁ, desechas mi alma? ¿Por qué escondes de mí tu rostro?

Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.

Yo soy afligido y menesteroso: Desde la mocedad he llevado tus terrores, he estado medroso.

Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?

Sobre mí han pasado tus iras; Tus espantos me han cortado.

Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.

Hanme rodeado como aguas de continuo; Hanme cercado á una.

Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.

Has alejado de mí el enemigo y el compañero; Y mis conocidos se esconden en la tiniebla.

Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně. [ (Psalms 88:19) Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě. ]