Psalms 69

Al Músico principal: sobre Sosannim: Salmo de David. SÁLVAME, oh Dios, Porque las aguas han entrado hasta el alma.

Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův.

Estoy hundido en cieno profundo, donde no hay pie: He venido á abismos de aguas, y la corriente me ha anegado.

Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.

Cansado estoy de llamar; mi garganta se ha enronquecido; Han desfallecido mis ojos esperando á mi Dios.

Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.

Hanse aumentado más que los cabellos de mi cabeza los que me aborrecen sin causa; Hanse fortalecido mis enemigos, los que me destruyen sin por qué: He venido pues á pagar lo que no he tomado.

Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.

Dios, tú sabes mi locura; Y mis delitos no te son ocultos.

Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.

No sean avergonzados por mi causa los que te esperan, oh Señor JEHOVÁ de los ejércitos; No sean confusos por mí los que te buscan, oh Dios de Israel.

Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.

Porque por amor de ti he sufrido afrenta; Confusión ha cubierto mi rostro.

Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.

He sido extrañado de mis hermanos, Y extraño á los hijos de mi madre.

Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.

Porque me consumió el celo de tu casa; Y los denuestos de los que te vituperaban, cayeron sobre mí.

Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,

Y lloré afligiendo con ayuno mi alma; Y esto me ha sido por afrenta.

Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.

Puse además saco por mi vestido; Y vine á serles por proverbio.

Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.

Hablaban contra mí los que se sentaban á la puerta, Y me zaherían en las canciones de los bebederos de sidra.

Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.

Empero yo enderezaba mi oración á ti, oh JEHOVÁ, al tiempo de tu buena voluntad: Oh Dios, por la multitud de tu misericordia, Por la verdad de tu salud, óyeme.

Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.

Sácame del lodo, y no sea yo sumergido: Sea yo libertado de los que me aborrecen, y del profundo de las aguas.

Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.

No me anegue el ímpetu de las aguas, Ni me suerba la hondura, Ni el pozo cierre sobre mí su boca.

Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,

Óyeme, JEHOVÁ, porque apacible es tu misericordia; Mírame conforme á la multitud de tus miseraciones.

Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.

Y no escondas tu rostro de tu siervo; Porque estoy angustiado; apresúrate, óyeme.

Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.

Acércate á mi alma, redímela: Líbrame á causa de mis enemigos.

A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.

Tú sabes mi afrenta, y mi confusión, y mi oprobio: Delante de ti están todos mis enemigos.

Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.

La afrenta ha quebrantado mi corazón, y estoy acongojado: Y esperé quien se compadeciese de mí, y no lo hubo: Y consoladores, y ninguno hallé.

Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.

Pusiéronme además hiel por comida, Y en mi sed me dieron á beber vinagre.

Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.

Sea su mesa delante de ellos por lazo, Y lo que es para bien por tropiezo.

Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.

Sean oscurecidos sus ojos para ver, Y haz siempre titubear sus lomos.

Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.

Derrama sobre ellos tu ira, Y el furor de tu enojo los alcance.

Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.

Sea su palacio asolado: En sus tiendas no haya morador.

Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.

Porque persiguieron al que tú heriste; Y cuentan del dolor de los que tú llagaste.

Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.

Pon maldad sobre su maldad, Y no entren en tu justicia.

Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.

Sean raídos del libro de los vivientes, Y no sean escritos con los justos.

Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.

Y yo afligido y dolorido, Tu salud, oh Dios, me defenderá.

Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.

Alabaré yo el nombre de Dios con cántico, Ensalzarélo con alabanza.

Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.

Y agradará á JEHOVÁ más que sacrificio de buey, Ó becerro que echa cuernos y uñas.

I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.

Veránlo los humildes, y se gozarán; Buscad á Dios, y vivirá vuestro corazón.

A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.

Porque JEHOVÁ oye á los menesterosos, Y no menosprecia á sus prisioneros.

To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.

Alábenlo los cielos y la tierra, Los mares, y todo lo que se mueve en ellos.

Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.

Porque Dios guardará á Sión, y reedificará las ciudades de Judá; Y habitarán allí, y la poseerán.

Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.

Y la simiente de sus siervos la heredará, Y los que aman su nombre habitarán en ella.

Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží. [ (Psalms 69:37) Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati. ]