Psalms 49

Al Músico principal: Salmo para los hijos de Coré. OÍD esto, pueblos todos; Escuchad, habitadores todos del mundo:

Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.

Así los plebeyos como los nobles, El rico y el pobre juntamente.

Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.

Mi boca hablará sabiduría; Y el pensamiento de mi corazón inteligencia.

Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.

Acomodaré á ejemplos mi oído: Declararé con el arpa mi enigma.

Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.

¿Por qué he de temer en los días de adversidad, Cuando la iniquidad de mis insidiadores me cercare?

Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.

Los que confían en sus haciendas, Y en la muchedumbre de sus riquezas se jactan,

I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?

Ninguno de ellos podrá en manera alguna redimir al hermano, Ni dar á Dios su rescate.

Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.

(Porque la redención de su vida es de gran precio, Y no se hará jamás;)

Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,

Que viva adelante para siempre, Y nunca vea la sepultura.

(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),

Pues se ve que mueren los sabios, Así como el insensato y el necio perecen, Y dejan á otros sus riquezas.

Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.

En su interior tienen que sus casas serán eternas, Y sus habitaciones para generación y generación: Llamaron sus tierras de sus nombres.

Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.

Mas el hombre no permanecerá en honra: Es semejante á las bestias que perecen.

Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.

Este su camino es su locura: Con todo, corren sus descendientes por el dicho de ellos. (Selah.)

Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.

Como rebaños serán puestos en la sepultura; La muerte se cebará en ellos; Y los rectos se enseñorearán de ellos por la mañana: Y se consumirá su bien parecer en el sepulcro de su morada.

Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.

Empero Dios redimirá mi vida del poder de la sepultura, Cuando me tomará. (Selah.)

Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.

No temas cuando se enriquece alguno, Cuando aumenta la gloria de su casa;

Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.

Porque en muriendo no llevará nada, Ni descenderá tras él su gloria.

Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.

Si bien mientras viviere, dirá dichosa á su alma: Y tú serás loado cuando bien te tratares.

Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.

Entrará á la generación de sus padres: No verán luz para siempre.

Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:

El hombre en honra que no entiende, Semejante es á las bestias que perecen.

A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]