Psalms 44

Al Músico principal: de los hijos de Coré: Masquil. OH Dios, con nuestros oídos hemos oído, nuestros padres nos han contado, La obra que hiciste en sus días, en los tiempos antiguos.

Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.

Tú con tu mano echaste las gentes, y los plantaste á ellos; Afligiste los pueblos, y los arrojaste.

Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.

Porque no se apoderaron de la tierra por su espada, Ni su brazo los libró; Sino tu diestra, y tu brazo, y la luz de tu rostro, Porque te complaciste en ellos.

Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.

Tú, oh Dios, eres mi rey: Manda saludes á Jacob.

Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.

Por medio de ti sacudiremos á nuestros enemigos: En tu nombre atropellaremos á nuestros adversarios.

Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.

Porque no confiaré en mi arco, Ni mi espada me salvará.

V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.

Pues tú nos has guardado de nuestros enemigos, Y has avergonzado á los que nos aborrecían.

Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.

En Dios nos gloriaremos todo tiempo, Y para siempre loaremos tu nombre. (Selah.)

Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.

Empero nos has desechado, y nos has hecho avergonzar; Y no sales en nuestros ejércitos.

A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.

Nos hiciste retroceder del enemigo, Y saqueáronnos para sí los que nos aborrecían.

Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.

Pusístenos como á ovejas para comida, Y esparcístenos entre las gentes.

Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.

Has vendido tu pueblo de balde, Y no pujaste en sus precios.

Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.

Pusístenos por vergüenza á nuestros vecinos, Por escarnio y por burla á los que nos rodean.

Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.

Pusístenos por proverbio entre las gentes, Por movimiento de cabeza en los pueblos.

Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.

Cada día mi vergüenza está delante de mí, Y cúbreme la confusión de mi rostro,

Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.

Por la voz del que me vitupera y deshonra, Por razón del enemigo y del que se venga.

Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,

Todo esto nos ha venido, y no nos hemos olvidado de ti; Y no hemos faltado á tu pacto.

A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.

No se ha vuelto atrás nuestro corazón, Ni tampoco se han apartado nuestros pasos de tus caminos.

Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.

Cuando nos quebrantaste en el lugar de los dragones, Y nos cubriste con sombra de muerte,

Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,

Si nos hubiésemos olvidado del nombre de nuestro Dios, Ó alzado nuestras manos á dios ajeno,

Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.

¿No demandaría Dios esto? Porque él conoce los secretos del corazón.

Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,

Empero por tu causa nos matan cada día; Somos tenidos como ovejas para el matadero.

Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.

Despierta; ¿por qué duermes, Señor? Despierta, no te alejes para siempre.

Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.

¿Por qué escondes tu rostro, Y te olvidas de nuestra aflicción, y de la opresión nuestra?

Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.

Porque nuestra alma está agobiada hasta el polvo: Nuestro vientre está pegado con la tierra.

I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?

Levántate para ayudarnos, Y redímenos por tu misericordia.

Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš. [ (Psalms 44:27) Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství. ]