Psalms 2

¿POR qué se amotinan las gentes, Y los pueblos piensan vanidad?
Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?
Estarán los reyes de la tierra, Y príncipes consultarán unidos Contra JEHOVÁ, y contra su ungido, diciendo:
Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,
Rompamos sus coyundas, Y echemos de nosotros sus cuerdas.
Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.
El que mora en los cielos se reirá; El Señor se burlará de ellos.
Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.
Entonces hablará á ellos en su furor, Y turbarálos con su ira.
Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:
Yo empero he puesto mi rey Sobre Sión, monte de mi santidad.
Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.
Yo publicaré el decreto: JEHOVÁ me ha dicho: Mi hijo eres tú; Yo te engendré hoy.
Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.
Pídeme, y te daré por heredad las gentes, Y por posesión tuya los términos de la tierra.
Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.
Quebrantarlos has con vara de hierro: Como vaso de alfarero los desmenuzarás.
Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.
Y ahora, reyes, entended: Admitid corrección, jueces de la tierra.
A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.
Servid á JEHOVÁ con temor, Y alegraos con temblor.
Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.
Besad al Hijo, porque no se enoje, y perezcáis en el camino, Cuando se encendiere un poco su furor. Bienaventurados todos los que en él confían.
Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.