Psalms 104

BENDICE, alma mía, á JEHOVÁ. JEHOVÁ, Dios mío, mucho te has engrandecido; Haste vestido de gloria y de magnificencia.

Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.

El que se cubre de luz como de vestidura, Que extiende los cielos como una cortina;

Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.

Que establece sus aposentos entre las aguas; El que pone las nubes por su carroza, El que anda sobre las alas del viento;

Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.

El que hace á sus ángeles espíritus, Sus ministros al fuego flameante.

Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.

Él fundó la tierra sobre sus basas; No será jamás removida.

Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.

Con el abismo, como con vestido, la cubriste; Sobre los montes estaban las aguas.

Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.

Á tu reprensión huyeron; Al sonido de tu trueno se apresuraron;

K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,

Subieron los montes, descendieron los valles, Al lugar que tú les fundaste.

(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.

Pusísteles término, el cual no traspasarán; Ni volverán á cubrir la tierra.

Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.

Tú eres el que envías las fuentes por los arroyos; Van entre los montes.

Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,

Abrevan á todas las bestias del campo: Quebrantan su sed los asnos montaraces.

A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.

Junto á aquellos habitarán las aves de los cielos; Entre las ramas dan voces.

Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.

El que riega los montes desde sus aposentos: Del fruto de sus obras se sacia la tierra.

Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.

El que hace producir el heno para las bestias, Y la hierba para el servicio del hombre; Sacando el pan de la tierra.

Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,

Y el vino que alegra el corazón del hombre, Y el aceite que hace lucir el rostro, Y el pan que sustenta el corazón del hombre.

A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.

Llénanse de jugo los árboles de JEHOVÁ, Los cedros del Líbano que él plantó.

Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.

Allí anidan las aves; En las hayas hace su casa la cigüeña.

Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.

Los montes altos para las cabras monteses; Las peñas, madrigueras para los conejos.

Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.

Hizo la luna para los tiempos: El sol conoce su ocaso.

Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.

Pone las tinieblas, y es la noche: En ella corretean todas las bestias de la selva.

Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:

Los leoncillos braman á la presa, Y para buscar de Dios su comida.

Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.

Sale el sol, recógense, Y échanse en sus cuevas.

Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.

Sale el hombre á su hacienda, Y á su labranza hasta la tarde.

Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.

¡Cuán muchas son tus obras, oh JEHOVÁ! Hiciste todas ellas con sabiduría: La tierra está llena de tus beneficios.

Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.

Asimismo esta gran mar y ancha de términos: En ella pescados sin número, Animales pequeños y grandes.

V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.

Allí andan navíos; Allí este leviathán que hiciste para que jugase en ella.

Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.

Todos ellos esperan en ti, Para que les des su comida á su tiempo.

Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.

Les das, recogen; Abres tu mano, hártanse de bien.

Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.

Escondes tu rostro, túrbanse: Les quitas el espíritu, dejan de ser, Y tórnanse en su polvo.

Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.

Envías tu espíritu, críanse: Y renuevas la haz de la tierra.

Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.

Sea la gloria de JEHOVÁ para siempre; Alégrese JEHOVÁ en sus obras;

Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.

El cual mira á la tierra, y ella tiembla; Toca los montes, y humean.

On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.

Á JEHOVÁ cantaré en mi vida: Á mi Dios salmearé mientras viviere.

Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.

Serme ha suave hablar de él: Yo me alegraré en JEHOVÁ.

Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.

Sean consumidos de la tierra los pecadores, Y los impíos dejen de ser. Bendice, alma mía, á JEHOVÁ. Aleluya.

Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.