Proverbs 6

HIJO mío, si salieres fiador por tu amigo, Si tocaste tu mano por el extraño,
Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
Enlazado eres con las palabras de tu boca, Y preso con las razones de tu boca.
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
Haz esto ahora, hijo mío, y líbrate, Ya que has caído en la mano de tu prójimo: Ve, humíllate, y asegúrate de tu amigo.
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
No des sueño á tus ojos, Ni á tus párpados adormecimiento.
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
Escápate como el corzo de la mano del cazador, Y como el ave de la mano del parancero.
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
Ve á la hormiga, oh perezoso Mira sus caminos, y sé sabio;
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
La cual no teniendo capitán, Ni gobernador, ni señor,
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
Prepara en el verano su comida Y allega en el tiempo de la siega su mantenimiento.
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
Perezoso, ¿hasta cuándo has de dormir? ¿Cuándo te levantarás de tu sueño?
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
Un poco de sueño, un poco de dormitar, Y cruzar por un poco las manos para reposo:
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Así vendrá tu necesidad como caminante, Y tu pobreza como hombre de escudo.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
El hombre malo, el hombre depravado, Anda en perversidad de boca;
Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
Guiña de sus ojos, habla con sus pies, Indica con sus dedos;
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
Perversidades hay en su corazón, anda pensando mal en todo tiempo; Enciende rencillas.
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
Por tanto su calamidad vendrá de repente; Súbitamente será quebrantado, y no habrá remedio.
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
Seis cosas aborrece JEHOVÁ, Y aun siete abomina su alma:
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
Los ojos altivos, la lengua mentirosa, Las manos derramadoras de sangre inocente,
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
El corazón que maquina pensamientos inicuos, Los pies presurosos para correr al mal,
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
El testigo falso que habla mentiras, Y el que enciende rencillas entre los hermanos.
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
Guarda, hijo mío, el mandamiento de tu padre, Y no dejes la enseñanza de tu madre:
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Átalos siempre en tu corazón, Enlázalos á tu cuello.
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
Te guiarán cuando anduvieres; cuando durmieres te guardarán; Hablarán contigo cuando despertares.
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
Porque el mandamiento es antorcha, y la enseñanza luz; Y camino de vida las reprensiones de la enseñanza:
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
Para que te guarden de la mala mujer, De la blandura de la lengua de la extraña.
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
No codicies su hermosura en tu corazón, Ni ella te prenda con sus ojos:
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
Porque á causa de la mujer ramera es reducido el hombre á un bocado de pan; Y la mujer caza la preciosa alma del varón.
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
¿Tomará el hombre fuego en su seno, Sin que sus vestidos se quemen?
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
¿Andará el hombre sobre las brasas, Sin que sus pies se abrasen?
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
Así el que entrare á la mujer de su prójimo; No será sin culpa cualquiera que la tocare.
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
No tienen en poco al ladrón, cuando hurtare Para saciar su alma teniendo hambre:
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
Empero tomado, paga las setenas, Da toda la sustancia de su casa.
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
Mas el que comete adulterio con la mujer, es falto de entendimiento: Corrompe su alma el que tal hace.
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
Plaga y vergüenza hallará; Y su afrenta nunca será raída.
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
Porque los celos son el furor del hombre, Y no perdonará en el día de la venganza.
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
No tendrá respeto á ninguna redención; Ni querrá perdonar, aunque multipliques los dones.
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.