Proverbs 31

PALABRAS del rey Lemuel; la profecía con que le enseñó su madre.

Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.

¿Qué, hijo mío? ¿y qué, hijo de mi vientre? ¿Y qué, hijo de mis deseos?

Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?

No des á las mujeres tu fuerza, Ni tus caminos á lo que es para destruir los reyes.

Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.

No es de los reyes, oh Lemuel, no es de los reyes beber vino, Ni de los príncipes la cerveza.

Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,

No sea que bebiendo olviden la ley, Y perviertan el derecho de todos los hijos afligidos.

Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.

Dad la cerveza al desfallecido, Y el vino á los de amargo ánimo:

Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,

Beban, y olvídense de su necesidad, Y de su miseria no más se acuerden.

Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.

Abre tu boca por el mudo, En el juicio de todos los hijos de muerte.

Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,

Abre tu boca, juzga justicia, Y el derecho del pobre y del menesteroso.

Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.

Mujer fuerte, ¿quién la hallará? Porque su estima sobrepuja largamente á la de piedras preciosas.

Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.

El corazón de su marido está en ella confiado, Y no tendrá necesidad de despojo.

Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.

Darále ella bien y no mal, Todos los días de su vida.

Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.

Buscó lana y lino, Y con voluntad labró de sus manos.

Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.

Fué como navío de mercader: Trae su pan de lejos.

Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.

Levantóse aun de noche, Y dió comida á su familia, Y ración á sus criadas.

Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.

Consideró la heredad, y compróla; Y plantó viña del fruto de sus manos.

Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.

Ciñó sus lomos de fortaleza, Y esforzó sus brazos.

Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.

Gustó que era buena su granjería: Su candela no se apagó de noche.

Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.

Aplicó sus manos al huso, Y sus manos tomaron la rueca.

Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.

Alargó su mano al pobre, Y extendió sus manos al menesteroso.

Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.

No tendrá temor de la nieve por su familia, Porque toda su familia está vestida de ropas dobles.

Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.

Ella se hizo tapices; De lino fino y púrpura es su vestido.

Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.

Conocido es su marido en las puertas, Cuando se sienta con los ancianos de la tierra.

Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.

Hizo telas, y vendió; Y dió cintas al mercader.

Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.

Fortaleza y honor son su vestidura; Y en el día postrero reirá.

Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.

Abrió su boca con sabiduría: Y la ley de clemencia está en su lengua.

Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.

Considera los caminos de su casa, Y no come el pan de balde.

Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.

Levantáronse sus hijos, y llamáronla bienaventurada; Y su marido también la alabó.

Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,

Muchas mujeres hicieron el bien; Mas tú las sobrepujaste á todas.

Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.

Engañosa es la gracia, y vana la hermosura: La mujer que teme á JEHOVÁ, ésa será alabada.

Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.

Dadle el fruto de sus manos, Y alábenla en las puertas sus hechos.

Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.