Proverbs 14

LA mujer sabia edifica su casa: Mas la necia con sus manos la derriba.
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
El que camina en su rectitud teme á JEHOVÁ: Mas el pervertido en sus caminos lo menosprecia.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
En la boca del necio está la vara de la soberbia: Mas los labios de los sabios los guardarán.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Sin bueyes el granero está limpio: Mas por la fuerza del buey hay abundancia de pan.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
El testigo verdadero no mentirá: Mas el testigo falso hablará mentiras.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Busca el escarnecedor la sabiduría, y no la halla: Mas la sabiduría al hombre entendido es fácil.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Vete de delante del hombre necio, Porque en él no advertirás labios de ciencia.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
La ciencia del cuerdo es entender su camino: Mas la indiscreción de los necios es engaño.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Los necios se mofan del pecado: Mas entre los rectos hay favor.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
El corazón conoce la amargura de su alma; Y extraño no se entrometerá en su alegría.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
La casa de los impíos será asolada: Mas florecerá la tienda de los rectos.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Hay camino que al hombre parece derecho; Empero su fin son caminos de muerte.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Aun en la risa tendrá dolor el corazón; Y el término de la alegría es congoja.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
De sus caminos será harto el apartado de razón: Y el hombre de bien estará contento del suyo.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
El simple cree á toda palabra: Mas el avisado entiende sus pasos.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
El sabio teme, y se aparta del mal: Mas el necio se arrebata, y confía.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
El que presto se enoja, hará locura: Y el hombre malicioso será aborrecido.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Los simples heredarán necedad: Mas los cuerdos se coronarán de sabiduría.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Los malos se inclinarán delante de los buenos, Y los impíos á las puertas del justo.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
El pobre es odioso aun á su amigo: Pero muchos son los que aman al rico.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Peca el que menosprecia á su prójimo: Mas el que tiene misericordia de los pobres, es bienaventurado.
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
¿No yerran los que piensan mal? Misericordia empero y verdad alcanzarán los que piensan bien.
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
En toda labor hay fruto: Mas la palabra de los labios solamente empobrece.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Las riquezas de los sabios son su corona: Mas es infatuación la insensatez de los necios.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
El testigo verdadero libra las almas: Mas el engañoso hablará mentiras.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
En el temor de JEHOVÁ está la fuerte confianza; Y esperanza tendrán sus hijos.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
El temor de JEHOVÁ es manantial de vida, Para apartarse de los lazos de la muerte.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
En la multitud de pueblo está la gloria del rey: Y en la falta de pueblo la flaqueza del príncipe.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
El que tarde se aira, es grande de entendimiento: Mas el corto de espíritu engrandece el desatino.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.
El corazón apacible es vida de las carnes: Mas la envidia, pudrimiento de huesos.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
El que oprime al pobre, afrenta á su Hacedor: Mas el que tiene misericordia del pobre, lo honra.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Por su maldad será lanzado el impío: Mas el justo en su muerte tiene esperanza.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
En el corazón del cuerdo reposa la sabiduría; Y es conocida en medio de los necios.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
La justicia engrandece la nación: Mas el pecado es afrenta de las naciones.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
La benevolencia del rey es para con el ministro entendido: Mas su enojo contra el que lo avergüenza.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.