Matthew 22

Y RESPONDIENDO Jesús, les volvió á hablar en parábolas, diciendo:
I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
El reino de los cielos es semejante á un hombre rey, que hizo bodas á su hijo;
Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
Y envió sus siervos para que llamasen los llamados á las bodas; mas no quisieron venir.
I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
Volvió á enviar otros siervos, diciendo: Decid á los llamados: He aquí, mi comida he aparejado; mis toros y animales engordados son muertos, y todo está prevenido: venid á las bodas.
Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
Mas ellos no se cuidaron, y se fueron, uno á su labranza, y otro á sus negocios;
Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
Y otros, tomando á sus siervos, los afrentaron y los mataron.
Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
Y el rey, oyendo esto, se enojó; y enviando sus ejércitos, destruyó á aquellos homicidas, y puso fuego á su ciudad.
A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
Entonces dice á sus siervos: Las bodas á la verdad están aparejadas; mas los que eran llamados no eran dignos.
Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
Id pues á las salidas de los caminos, y llamad á las bodas á cuantos hallareis.
Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
Y saliendo los siervos por los caminos, juntaron á todos los que hallaron, juntamente malos y buenos: y las bodas fueron llenas de convidados.
I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
Y entró el rey para ver los convidados, y vió allí un hombre no vestido de boda.
Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
Y le dijo: Amigo, ¿cómo entraste aquí no teniendo vestido de boda? Mas él cerró la boca.
I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
Entonces el rey dijo á los que servían: Atado de pies y de manos tomadle, y echadle en las tinieblas de afuera: allí será el lloro y el crujir de dientes.
Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Porque muchos son llamados, y pocos escogidos.
Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
Entonces, idos los Fariseos, consultaron cómo le tomarían en alguna palabra.
Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
Y envían á él los discípulos de ellos, con los Herodianos, diciendo: Maestro, sabemos que eres amador de la verdad, y que enseñas con verdad el camino de Dios, y que no te curas de nadie, porque no tienes acepción de persona de hombres.
I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
Dinos pues, ¿qué te parece? ¿es lícito dar tributo á César, ó no?
Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
Mas Jesús, entendida la malicia de ellos, les dice: ¿Por qué me tentáis, hipócritas?
Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
Mostradme la moneda del tributo. Y ellos le presentaron un denario.
Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
Entonces les dice: ¿Cúya es esta figura, y lo que está encima escrito?
I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání?
Dícenle: De César. Y díceles: Pagad pues á César lo que es de César, y á Dios lo que es de Dios.
Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
Y oyendo esto, se maravillaron, y dejándole se fueron.
To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
Aquel día llegaron á él los Saduceos, que dicen no haber resurrección, y le preguntaron,
V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
Diciendo: Maestro, Moisés dijo: Si alguno muriere sin hijos, su hermano se casará con su mujer, y despertará simiente á su hermano.
Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
Fueron pues, entre nosotros siete hermanos: y el primero tomó mujer, y murió; y no teniendo generación, dejó su mujer á su hermano.
I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
De la misma manera también el segundo, y el tercero, hasta los siete.
Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
Y después de todos murió también la mujer.
Nejposléze pak po všech umřela i žena.
En la resurrección pues, ¿de cuál de los siete será ella mujer? porque todos la tuvieron.
Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
Entonces respondiendo Jesús, les dijo: Erráis ignorando las Escrituras, y el poder de Dios.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
Porque en la resurrección, ni los hombres tomarán mujeres, ni las mujeres marido; mas son como los ángeles de Dios en el cielo.
Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
Y de la resurrección de los muertos, ¿no habéis leído lo que os es dicho por Dios, que dice:
O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
Yo soy el Dios de Abraham, y el Dios de Isaac, y el Dios de Jacob? Dios no es Dios de muertos, sino de vivos.
Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
Y oyendo esto las gentes, estaban atónitas de su doctrina.
A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
Entonces los Fariseos, oyendo que había cerrado la boca á los Saduceos, se juntaron á una.
Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
Y preguntó uno de ellos, intérprete de la ley, tentándole y diciendo:
I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
Maestro, ¿cuál es el mandamiento grande en la ley?
Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
Y Jesús le dijo: Amarás al Señor tu Dios de todo tu corazón, y de toda tu alma, y de toda tu mente.
I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
Éste es el primero y el grande mandamiento.
To jest přední a veliké přikázání.
Y el segundo es semejante á éste: Amarás á tu prójimo como á ti mismo.
Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
De estos dos mandamientos depende toda la ley y los profetas.
Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
Y estando juntos los Fariseos, Jesús les preguntó,
A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
Diciendo: ¿Qué os parece del Cristo? ¿de quién es Hijo? Dícenle: De David.
Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
Él les dice: ¿Pues cómo David en Espíritu le llama Señor, diciendo:
Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
Dijo el Señor á mi Señor: Siéntate á mi diestra, Entre tanto que pongo tus enemigos por estrado de tus pies?
Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
Pues si David le llama Señor, ¿cómo es su Hijo?
Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
Y nadie le podía responder palabra; ni osó alguno desde aquel día preguntarle más.
A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.