Job 31

HICE pacto con mis ojos: ¿Cómo pues había yo de pensar en virgen?

Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?

Porque ¿qué galardón me daría de arriba Dios, Y qué heredad el Omnipotente de las alturas?

Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?

¿No hay quebrantamiento para el impío, Y extrañamiento para los que obran iniquidad?

Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?

¿No ve él mis caminos, Y cuenta todos mis pasos?

Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?

Si anduve con mentira, Y si mi pie se apresuró á engaño,

Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:

Péseme Dios en balanzas de justicia, Y conocerá mi integridad.

Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.

Si mis pasos se apartaron del camino, Y si mi corazón se fué tras mis ojos, Y si algo se apegó á mis manos,

Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:

Siembre yo, y otro coma, Y mis verduras sean arrancadas.

Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.

Si fué mi corazón engañado acerca de mujer, Y si estuve acechando á la puerta de mi prójimo:

Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:

Muela para otro mi mujer, Y sobre ella otros se encorven.

Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.

Porque es maldad é iniquidad, Que han de castigar los jueces.

Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.

Porque es fuego que devoraría hasta el sepulcro, Y desarraigaría toda mi hacienda.

Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.

Si hubiera tenido en poco el derecho de mi siervo y de mi sierva, Cuando ellos pleitearan conmigo,

Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?

¿Qué haría yo cuando Dios se levantase? Y cuando él visitara, ¿qué le respondería yo?

Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?

El que en el vientre me hizo á mí, ¿no lo hizo á él? ¿Y no nos dispuso uno mismo en la matriz?

Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?

Si estorbé el contento de los pobres, É hice desfallecer los ojos de la viuda;

Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?

Y si comí mi bocado solo, Y no comió de él el huérfano;

A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?

(Porque desde mi mocedad creció conmigo como con padre, Y desde el vientre de mi madre fuí guía de la viuda;)

Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.

Si he visto que pereciera alguno sin vestido, Y al menesteroso sin cobertura;

Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?

Si no me bendijeron sus lomos, Y del vellón de mis ovejas se calentaron;

Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?

Si alcé contra el huérfano mi mano, Aunque viese que me ayudarían en la puerta;

Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:

Mi espalda se caiga de mi hombro, Y mi brazo sea quebrado de mi canilla.

Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.

Porque temí el castigo de Dios, Contra cuya alteza yo no tendría poder.

Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.

Si puse en oro mi esperanza, Y dije al oro: Mi confianza eres tú;

Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?

Si me alegré de que mi hacienda se multiplicase, Y de que mi mano hallase mucho;

Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?

Si he mirado al sol cuando resplandecía, Y á la luna cuando iba hermosa,

Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,

Y mi corazón se engañó en secreto, Y mi boca besó mi mano:

Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?

Esto también fuera maldad juzgada; Porque habría negado al Dios soberano.

I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.

Si me alegré en el quebrantamiento del que me aborrecía, Y me regocijé cuando le halló el mal;

Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?

(Que ni aun entregué al pecado mi paladar, Pidiendo maldición para su alma;)

Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.

Cuando mis domésticos decían: ¡Quién nos diese de su carne! nunca nos hartaríamos.

Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?

El extranjero no tenía fuera la noche; Mis puertas abría al caminante.

Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.

Si encubrí, como los hombres mis prevaricaciones, Escondiendo en mi seno mi iniquidad;

Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?

Porque quebrantaba á la gran multitud, Y el menosprecio de las familias me atemorizó, Y callé, y no salí de mi puerta:

A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.

¡Quién me diera quien me oyese! He aquí mi impresión es que el Omnipotente testificaría por mí, Aunque mi adversario me hiciera el proceso.

Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.

Ciertamente yo lo llevaría sobre mi hombro, Y me lo ataría en lugar de corona.

Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.

Yo le contaría el número de mis pasos, Y como príncipe me llegaría á él.

Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.

Si mi tierra clama contra mí, Y lloran todos sus surcos;

Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,

Si comí su sustancia sin dinero, Ó afligí el alma de sus dueños;

Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:

En lugar de trigo me nazcan abrojos, Y espinas en lugar de cebada.

Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. [ (Job 31:41) Skonávají se slova Jobova. ]