Job 21

Y RESPONDIÓ Job, y dijo:
A odpovídaje Job, řekl:
Oíd atentamente mi palabra, Y sea esto vuestros consuelos.
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
Soportadme, y yo hablaré; Y después que hubiere hablado, escarneced.
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
¿Hablo yo á algún hombre? Y ¿por qué no se ha de angustiar mi espíritu?
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
Miradme, y espantaos, Y poned la mano sobre la boca.
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Aun yo mismo, cuando me acuerdo, me asombro, Y toma temblor mi carne.
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
¿Por qué viven los impíos, Y se envejecen, y aun crecen en riquezas?
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
Su simiente con ellos, compuesta delante de ellos; Y sus renuevos delante de sus ojos.
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
Sus casas seguras de temor, Ni hay azote de Dios sobre ellos.
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
Sus vacas conciben, no abortan; Paren sus vacas, y no malogran su cría.
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
Salen sus chiquitos como manada, Y sus hijos andan saltando.
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
Al son de tamboril y cítara saltan, Y se huelgan al son del órgano.
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Gastan sus días en bien, Y en un momento descienden á la sepultura.
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.
Dicen pues á Dios: Apártate de nosotros, Que no queremos el conocimiento de tus caminos.
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
¿Quién es el Todopoderoso, para que le sirvamos? ¿Y de qué nos aprovechará que oremos á él?
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
He aquí que su bien no está en manos de ellos: El consejo de los impíos lejos esté de mí.
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
¡Oh cuántas veces la lámpara de los impíos es apagada, Y viene sobre ellos su quebranto, Y Dios en su ira les reparte dolores!
Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
Serán como la paja delante del viento, Y como el tamo que arrebata el torbellino.
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
Dios guardará para sus hijos su violencia; Y le dará su pago, para que conozca.
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
Verán sus ojos su quebranto, Y beberá de la ira del Todopoderoso.
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
Porque ¿qué deleite tendrá él de su casa después de sí, Siendo cortado el número de sus meses?
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
¿Enseñará alguien á Dios sabiduría, Juzgando él á los que están elevados?
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
Éste morirá en el vigor de su hermosura, todo quieto y pacífico.
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
Sus colodras están llenas de leche, Y sus huesos serán regados de tuétano.
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
Y estotro morirá en amargura de ánimo, Y no habiendo comido jamás con gusto.
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
Igualmente yacerán ellos en el polvo, Y gusanos los cubrirán.
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
He aquí, yo conozco vuestros pensamientos, Y las imaginaciones que contra mí forjáis.
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
Porque decís: ¿Qué es de la casa del príncipe, Y qué de la tienda de las moradas de los impíos?
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
¿No habéis preguntado á los que pasan por los caminos, Por cuyas señas no negaréis,
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
Que el malo es reservado para el día de la destrucción? Presentados serán en el día de las iras.
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
¿Quién le denunciará en su cara su camino? Y de lo que él hizo, ¿quién le dará el pago?
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
Porque llevado será él á los sepulcros, Y en el montón permanecerá.
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
Los terrones del valle le serán dulces; Y tras de él será llevado todo hombre, Y antes de él han ido innumerables.
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
¿Cómo pues me consoláis en vano, Viniendo á parar vuestras respuestas en falacia?
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.