Psalms 73

(Un psalm al lui Asaf.) Da, bun este Dumnezeu cu Israel, cu cei cu inima curată.

Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.

Totuş, era să mi se îndoaie piciorul, şi erau să-mi alunece paşii!

Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,

Căci mă uitam cu jind la cei nesocotiţi, cînd vedeam fericirea celor răi.

Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.

Într'adevăr, nimic nu -i turbură pînă la moarte, şi trupul le este încărcat de grăsime.

Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.

N'au parte de suferinţele omeneşti, şi nu sînt loviţi ca ceilalţi oameni.

V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.

Deaceea mîndria le slujeşte ca salbă, şi asuprirea este haina care -i înveleşte.

Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.

Li se bulbucă ochii de grăsime, şi au mai mult decît le-ar dori inima.

Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,

Rîd, şi vorbesc cu răutate de asuprire: vorbesc de sus,

Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.

îşi înalţă gura pînă la ceruri, şi limba le cutreieră pămîntul.

Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.

Deaceea aleargă lumea la ei, înghite apă din plin,

A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,

şi zice: ,,Ce ar putea să ştie Dumnezeu, şi ce ar putea să cunoască Cel Prea Înalt?``

Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?

Aşa sînt cei răi: totdeauna fericiţi, şi îşi măresc bogăţiile.

Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.

Degeaba dar mi-am curăţit eu inima, şi mi-am spălat mînile în nevinovăţie:

Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.

căci în fiecare zi sînt lovit, şi în toate dimineţile sînt pedepsit.

Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.

Dacă aş zice: ,,Vreau să vorbesc ca ei,`` iată că n'aş fi credincios neamului copiilor Tăi.

Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.

M'am gîndit la aceste lucruri ca să le pricep, dar zădarnică mi -a fost truda,

Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.

pînă ce am intrat în sfîntul locaş al lui Dumnezeu, şi am luat seama la soarta dela urmă a celor răi.

Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.

Da, Tu -i pui în locuri alunecoase, şi -i arunci în prăpăd.

Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.

Cum sînt nimiciţi într'o clipă! Sînt perduţi, prăpădiţi printr'un sfîrşit năpraznic.

Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,

Ca un vis la deşteptare, aşa le lepezi chipul, Doamne, la deşteptarea Ta!

Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.

Cînd mi se amăra inima, şi mă simţeam străpuns în măruntaie,

Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,

eram prost şi fără judecată, eram ca un dobitoc înaintea Ta.

Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.

Însă eu sînt totdeauna cu Tine, Tu m'ai apucat de mîna dreaptă;

A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.

mă vei călăuzi cu sfatul Tău, apoi mă vei primi în slavă.

Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.

Pe cine altul am eu în cer afară de Tine? Şi pe pămînt nu-mi găsesc plăcerea în nimeni decît în Tine.

Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.

Carnea şi inima pot să mi se prăpădească: fiindcă Dumnezeu va fi pururea stînca inimii mele şi partea mea de moştenire.

Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.

Căci iată că ceice se depărtează de Tine, pier; Tu nimiceşti pe toţi ceice-Ţi sînt necredincioşi.

Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.

Cît pentru mine, fericirea mea este să mă apropii de Dumnezeu: pe Domnul Dumnezeu Îl fac locul meu de adăpost, ca să povestesc toate lucrările Tale.

Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.