Psalms 65

(Către mai marele cîntăreţilor. Un psalm al lui David. O cîntare.) Cu încredere, Dumnezeule, vei fi lăudat în Sion, şi împlinite vor fi juruinţele cari Ţi-au fost făcute.
Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň.
Tu asculţi rugăciunea, de aceea toţi oamenii vor veni la Tine.
Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
Mă copleşesc nelegiuirile: dar Tu vei ierta fărădelegile noastre.
Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
Ferice de cel pe care -l alegi Tu, şi pe care -l primeşti înaintea Ta, ca să locuiască în curţile Tale! Ne vom sătura de binecuvîntarea Casei Tale, de sfinţenia Templului Tău.
Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
În bunătatea Ta, Tu ne asculţi prin minuni, Dumnezeul mîntuirii noastre, nădejdea tuturor marginilor îndepărtate ale pămîntului şi mării!
Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
El întăreşte munţii prin tăria Lui, şi este încins cu putere.
Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
El potoleşte urletul mărilor, urletul valurilor lor, şi zarva popoarelor.
Kterýž upevňuješ hory mocí svou,silou jsa přepásán,
Ceice locuiesc la marginile lumii se înspăimîntă de minunile Tale: Tu umpli de veselie răsăritul şi apusul îndepărtat.
Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
Tu cercetezi pămîntul şi -i dai belşug, îl umpli de bogăţii, şi de rîuri dumnezeieşti, pline cu apa. Tu le dai grîu, pe care iată cum îl faci să rodească:
Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
îi uzi brazdele, îi sfărîmi bulgării, îl moi cu ploaia, şi -i binecuvintezi răsadul.
Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
Încununezi anul cu bunătăţile Tale, şi paşii Tăi varsă belşugul.
Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
Cîmpiile pustiei sînt adăpate, şi dealurile sînt încinse cu veselie.
Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
Păşunile se acopăr de oi, şi văile se îmbracă cu grîu: toate strigă de bucurie şi cîntă.
Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají. [ (Psalms 65:14) Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují. ]