Proverbs 8

Nu strigă înţelepciunea, şi nu-şi înalţă priceperea glasul?
Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
Ea se aşează sus pe înălţimi, afară pe drum, la răspîntii,
Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
şi strigă lîngă porţi, la intrarea cetăţii, la intrarea porţilor:
U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
,,Oamenilor, către voi strig, şi spre fiii oamenilor se îndreaptă glasul meu.
Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
Învăţaţi-vă minte, proştilor, şi înţelepţiţi-vă nebunilor!
Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
Asculaţi, căci am lucruri mari de spus, şi buzele mi se deschid ca să înveţe pe alţii ce este drept.
Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
Căci gura mea vesteşte adevărul, şi buzele mele urăsc minciuna!
Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
Toate cuvintele gurii mele sînt drepte, n'au nimic neadevărat nici sucit în ele.
Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
Toate sînt lămurite pentru cel priceput, şi drepte pentru ceice au găsit ştiinţa.
Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
Primiţi mai de grabă învăţăturile mele decît argintul, şi mai de grabă ştiinţa de cît aurul scump.
Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
Căci înţelepciunea preţuieşte mai mult de cît mărgăritarele, şi nici un lucru de preţ nu se poate asemui cu ea.
Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
Eu, Înţelepciunea, am ca locuinţă mintea, şi pot născoci cele mai chibzuite planuri.
Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
Frica de Domnul este urîrea răului; trufia şi mîndria, purtarea rea şi gura... mincinoasă, iată ce urăsc eu.
Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
Dela mine vine sfatul şi izbînda, eu sînt priceperea, a mea este puterea.
Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
Prin mine împărăţesc împăraţii şi dau voivozii porunci drepte.
Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
Prin mine cîrmuiesc dregătorii, şi mai marii, toţi judecătorii pămîntului.
Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
Eu iubesc pe ceice mă iubesc, şi cei ce mă caută cu totdinadinsul mă găsesc.
Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
Cu mine este bogăţia şi slava, avuţiile trainice şi dreptatea.
Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
Rodul meu este mai bun decît aurul cel mai curat, şi venitul meu întrece argintul cel mai ales.
Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
Eu umblu pe calea nevinovăţiei, pe mijlocul cărărilor neprihănirii,
Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
ca să dau o adevărată moştenire celor ce mă iubesc, şi să le umplu visteriile.
Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
Domnul m'a făcut cea dintîi dintre lucrările Lui, înaintea celor mai vechi lucrări ale Lui.
Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
Eu am fost aşezată din vecinicie, înainte de orice început, înainte de a fi pămîntul.
Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
Am fost născută cînd încă nu erau adîncuri, nici izvoare încărcate cu ape;
Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
am fost născută înainte de întărirea munţilor, înainte de a fi dealurile,
Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
cînd nu era încă nici pămîntul, nici cîmpiile, nici cea dintîi fărîmă din pulberea lumii.
Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
Cînd a întocmit Domnul cerurile, eu eram de faţă; cînd a tras o zare pe faţa adîncului,
Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
cînd a pironit norii sus, şi cînd au ţîşnit cu putere izvoarele adîncului,
Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
cînd a pus un hotar mării, ca apele să nu treacă peste porunca Lui, cînd a pus temeliile pămîntului,
Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
eu eram meşterul Lui, la lucru lîngă el, şi în toate zilele eram desfătarea Lui, jucînd neîncetat înaintea Lui,
Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
jucînd pe rotocolul pămîntului Său, şi găsindu-mi plăcerea în fiii oamenilor.
Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
Şi acum, fiilor, ascultaţi-mă, căci ferice de ceice păzesc căile mele!
A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
Ascultaţi învăţătura, ca să vă faceţi înţelepţi, şi nu lepădaţi sfatul meu.
Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
Ferice de omul care m'ascultă, care veghează zilnic la porţile mele, şi păzeşte pragul uşii mele.
Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
Căci celce mă găseşte, găseşte viaţa, şi capătă bunăvoinţa Domnului.
Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
Dar celce păcătuieşte împotriva mea îşi vatămă sufletul său; toţi ceice mă urăsc pe mine, iubesc moartea.
Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.