Proverbs 4

Ascultaţi, fiilor, învăţătura unui tată, şi luaţi aminte, ca să pricepeţi;
Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
căci eu vă dau sfaturi bune: nu lepădaţi învăţătura mea.
Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
Căci cînd eram încă fiu la tatăl meu, şi fiu gingaş şi singur la mama mea,
Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
el mă învăţa atunci, şi-mi zicea: ,,Păstrează bine în inima ta cuvintele mele, păzeşte învăţăturile mele, şi vei trăi!
On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
Dobîndeşte înţelepciune, dobîndeşte pricepere; nu uita cuvintele gurii mele, şi nu te abate dela ele.
Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
N'o părăsi, şi ea te va păzi; iubeşte -o, şi te va ocroti!
Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
Iată începutul înţelepciunii: dobîndeşte înţelepciunea, şi cu tot ce ai, dobîndeşte priceperea.
Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
Înalţă -o, şi ea te va înălţa; ea va fi slava ta, dacă o vei îmbrăţişa.
Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
Ea îţi va pune pe cap o cunună plăcută, te va împodobi cu o strălucită cunună împărătească.
Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
Ascultă, fiule, primeşte cuvintele mele, şi anii vieţii tale se vor înmulţi.
Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
Eu îţi arăt calea înţelepciunii, te povăţuiesc pe cărările neprihănirii.
Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
Cînd vei umbla, pasul nu-ţi va fi stînjenit; şi cînd vei alerga, nu te vei poticni.
Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
Ţine învăţătura, n'o lăsa din mînă; păstrează -o, căci ea este viaţa ta.
Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
Nu intra pe cărarea celor răi, şi nu umbla pe calea celor nelegiuiţi!
Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
Fereşte-te de ea, nu trece pe ea; ocoleşte -o, şi treci înainte!
Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
Căci ei nu dorm, dacă n'au făcut răul, le piere somnul dacă nu fac pe cineva să cadă;
Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
căci ei mănîncă pîne nelegiuită, şi beau vin stors cu sila.
Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
Dar cărarea celor neprihăniţi este ca lumina strălucitoare, a cărei strălucire merge mereu crescînd pînă la miezul zilei.
Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
Calea celor răi este ca întunerecul gros: ei nu văd de ce se vor poticni.
Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
Fiule, ia aminte la cuvintele mele, pleacă-ţi urechea la vorbele mele!
Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
Să nu se depărteze cuvintele acestea de ochii tăi, păstrează-le în fundul inimii tale!
Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
Căci ele sînt viaţă pentru cei ce le găsesc, şi sănătate pentru tot trupul lor.
Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
Păzeşte-ţi inima mai mult de cît orice, căci din ea ies izvoarele vieţii.
Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
Izgoneşte neadevărul din gura ta; şi depărtează viclenia de pe buzele tale!
Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
Ochii tăi să privească drept, şi pleoapele tale să caute drept înaintea ta.
Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
Cărarea pe care mergi să fie netedă, şi toate căile tale să fie hotărîte:
Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
nu te abate nici la dreapta nici la stînga, şi fereşte-te de rău.
Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.