Job 8

Bildad către Şuah a luat cuvîntul şi a zis:

Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:

,,Pînă cînd vrei să vorbeşti astfel, şi pînă cînd vor fi cuvintele gurii tale ca un vînt puternic?

Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?

Oare va răsturna Dumnezeu dreptul? Sau va răsturna Cel Atotputernic dreptatea?

Což by Bůh silný neprávě soudil,a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?

Dacă fiii tăi au păcătuit împotriva Lui, i -a dat pe mîna păcatului.

Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.

Dar tu, dacă alergi la Dumnezeu, dacă rogi pe Cel Atot puternic,

Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,

dacă eşti curat şi fără prihană, atunci negreşit, El va veghea asupra ta, şi va da înapoi fericirea locuinţei tale nevinovate.

A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.

Vechea ta propăşire va fi mică faţă de cea de mai tîrziu. Învăţăminte din păţania celor dinainte.

A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.

Întreabă pe cei din neamurile trecute, şi ia aminte la păţania părinţilor lor. -

Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.

Căci noi sîntem de ieri, şi nu ştim nimic, zilele noastre pe pămînt nu sînt decît o umbră. -

(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)

Ei te vor învăţa, îţi vor vorbi, şi vor scoate din inima lor aceste cuvinte:

Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?

,Creşte papura fără baltă? Creşte trestia fără umezeală?

Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?

Fiind încă verde şi fără să se taie, ea se usucă mai repede decît toate ierburile.

Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.

Aşa se întîmplă tuturor celor ce uită pe Dumnezeu, şi nădejdea celui nelegiuit va peri.

Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.

Încrederea lui este zdrobită, şi sprijinul lui este o pînză de păianjen.

Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.

Se bizuie pe casa lui, dar nu este tare; se prinde de ea, dar nu ţine.

Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.

Cum dă soarele, înverzeşte, îşi întinde ramurile peste grădina sa,

Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.

îşi împleteşte rădăcinile printre pietre, pătrunde pînă în ziduri.

Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.

Dar dacă -l smulgi din locul în care stă, locul acesta se leapădă de el şi zice: ,Nu ştiu să te fi cunoscut vreodată!`

A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:

Iată, aşa sînt desfătările pe cari i le aduc căile vieţii lui; apoi din acelaş pămînt răsar alţii după el.

Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.

Nu, Dumnezeu nu leapădă pe omul fără prihană, şi nu ocroteşte pe cei răi.

Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:

Ba încă, El îţi umple gura cu strigăte de bucurie, şi buzele cu cîntări de veselie.

Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,

Vrăjmaşii tăi vor fi acoperiţi de ruşine, iar cortul celor răi va pieri.```

Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.