Job 34

Elihu a luat din nou cuvîntul, şi a zis:
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
,Ascultaţi, înţelepţilor, cuvintele mele! Luaţi aminte la mine, pricepuţilor!
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Căci urechea deosebeşte cuvintele, cum gustă cerul gurii bucatele.`
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
Să alegem ce este drept, să vedem între noi ce este bun.
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Iov a zis: ,Sînt nevinovat Şi Dumnezeu nu vrea să-mi dea dreptate;
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
am dreptate şi trec drept mincinos; rana mea este jalnică, şi sînt fără păcat.`
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
Este vreun om ca Iov, care să bea batjocura ca apa,
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
care să umble în tovărăşia celor ce fac rău, care să meargă mînă în mînă cu cei nelegiuiţi?
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
Căci el a zis: ,Nu -i foloseşte nimic omului să-şi pună plăcerea în Dumnezeu.`
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
Ascultaţi-mă dar, oameni pricepuţi! Departe de Dumnezeu nedreptatea, departe de Cel Atotputernic fărădelegea!
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
El dă omului după faptele lui, răsplăteşte fiecăruia după căile lui.
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
Nu, negreşit, Dumnezeu nu săvîrşeşte fărădelegea; Cel Atotputernic nu calcă dreptatea.
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Cine L -a însărcinat să cîrmuiască pămîntul? Cine I -a dat lumea în grija Lui?
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Dacă nu s'ar gîndi decît la El, dacă Şi-ar lua înapoi duhul şi suflarea,
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
tot ce este carne ar pieri deodată, şi omul s'ar întoarce în ţărînă.
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
Dacă ai pricepere, ascultă lucrul acesta, ia aminte la glasul cuvintelor mele!
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
Oare ar putea să domnească un vrăjmaş al dreptăţii? Şi vei osîndi tu pe Cel drept, pe Cel puternic,
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
care strigă către împăraţi: ,Netrebnicilor!` Şi către domnitori: ,Nelegiuiţilor!`
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
Care nu caută la faţa celor mari, şi nu face deosebire între bogat şi sărac, pentrucă toţi sînt lucrarea mînilor Lui?
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
Într'o clipă, ei îşi pierd viaţa. La miezul nopţii, un popor se clatină şi piere. Cel puternic piere, fără amestecul mînii vreunui om.
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
Căci Dumnezeu vede purtatea tuturor, priveşte paşii fiecăruia.
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
Nu este nici întunerec, nici umbră a morţii, unde să se poată ascunde cei ce fac fărădelegea.
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
Dumnezeu n'are nevoie să privească multă vreme, ca să tragă pe un om la judecată înaintea Lui.
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
El zdrobeşte pe cei mari fără cercetare, şi pune pe alţii în locul lor.
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
Căci El cunoaşte faptele lor: noaptea îi răstoarnă, sînt zdrobiţi.
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Îi loveşte ca pe nişte nelegiuiţi, în faţa tuturor.
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
Abătîndu-se dela El, şi părăsindtoate căile Lui,
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
ei au făcut să se înalţe la Dumnezeu strigătul săracului. I-au îndreptat luarea aminte la strigătul celui nenorocit.
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
Dacă dă El pace, cine poate s'o turbure? Dacă Îşi ascunde El Faţa, cine poate să -L vadă? La fel se poartă fie cu un popor, fie cu un om,
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?)Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
pentru ca nelegiuitul să nu mai stăpînească şi să nu mai fie o cursă pentru popor.
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
Căci a zis el vreodată lui Dumnezeu: ,Am fost pedepsit, nu voi mai păcătui;
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
arată-mi ce nu văd; dacă am făcut nedreptăţi, nu voi mai face?`
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
Oare după părerea ta va face Dumnezeu dreptate? Tu lepezi, tu alegi, şi nu eu; Spune dar ce ştii!
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
Oamenii cu pricepere vor fi de părerea mea, înţeleptul care m'ascultă va gîndi ca mine:
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
,Iov vorbeşte fără pricepere, şi cuvîntările lui sînt lipsite de judecată.
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
Să fie încercat dar mai departe, fiindcă răspunde ca cei răi!
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
Căci adaugă la greşelile lui păcate noi; bate din palme în mijlocul nostru, îşi înmulţeşte cuvintele împotriva lui Dumnezeu.``
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.