Job 11

Ţofar din Naama a luat cuvîntul şi a zis:
A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:
,,Să rămînă această năvală de cuvinte fără răspuns, şi să creadă limbutul că are dreptate?
Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?
Vor face vorbele tale deşerte pe oameni să tacă? Şi-ţi vei bate joc de alţii, fără să te facă cineva de ruşine?
Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.
Tu zici: ,Felul meu de a vedea este drept, şi sînt curat în ochii Tăi.` -
Nebo jsi řekl: Čisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.
A! de ar vrea Dumnezeu să vorbească, de Şi-ar deschide buzele să-ţi răspundă,
Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,
şi de ţi-ar descoperi tainele înţelepciunii Lui, ale înţelepciunii Lui nemărginite, ai vedea atunci că nu-ţi răsplăteşte totuş după fărădelegea ta.
Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.
Poţi spune tu că poţi pătrunde adîncimile lui Dumnezeu, că poţi ajunge la cunoştinţa desăvîrşită a Celui Atot puternic?
Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?
Cît cerurile -i de înaltă: ce poţi face? Mai adîncă decît Locuinţa morţilor: ce poţi şti?
Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš?
Întinderea ei este mai lungă decît pămîntul, şi mai lată decît marea.
Delší jest míra její než země, a širší než moře.
Dacă apucă, dacă închide şi cheamă El la judecată, cine -L poate opri?
Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?
Căci El cunoaşte pe făcătorii de rele, vede uşor pe vinovaţi.
Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?
Omul dimpotrivă, are minte de nebun, şi s'a născut ca mînzul unui măgar sălbatic!
Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.
Tu, îndreaptă-ţi inima spre Dumnezeu, întinde-ţi mînile spre El.
Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;
Depărtează-te de fărădelege, şi nu lăsa nedreptatea să locuiască în cortul tău.
Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:
Şi atunci, îţi vei ridica fruntea fără teamă, vei fi tare şi fără frică;
Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.
îţi vei uita suferinţele, şi-ţi vei aduce aminte de ele ca de nişte ape cari s'au scurs.
Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.
Zilele tale vor străluci mai tare decît soarele la amiază, întunerecul tău va fi ca lumina dimineţii.
K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.
Vei fi plin de încredere, şi nădejdea nu-ţi va fi zădarnică. Te vei uita în jurul tău, şi vei vedea că te poţi odihni liniştit.
Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.
Te vei culca şi nimeni nu te va turbura, şi mulţi vor umbla după bunăvoinţa ta.
A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.
Dar ochii celor răi se vor topi; ei n'au loc de scăpare: moartea, iată nădejdea lor!``
Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.