Jeremiah 48

Asupra Moabului. ,,Aşa vorbeşte Domnul oştirilor, Dumnezeul lui Israel: ,Vai de Nebo, căci este pustiit! Chiriataimul este acoperit de ruşine, este luat; cetăţuia este acoperită de ruşine şi zdrobită!

Proti Moábovi. Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Běda městu Nébo, neboť popléněno bude; zahanbeno a vzato bude Kariataim, zahanbeno bude Misgab a děsiti se bude.

S'a dus fala Moabului, la Hesbon i se pune la cale pieirea: ,Haidem, să -l nimicim din mijlocul neamurilor!` ,Şi tu vei fi nimicit Madmenule, sabia va merge după tine!`

Nebudeť míti více žádné pochvaly Moáb z Ezebon, obmýšlejí proti němu zlé: Poďte, a vyhlaďme je z národu. I ty, ó Madmen, vypléněno budeš, půjde za tebou meč.

Se aud strigăte din Horonaim: prăpăd şi nimicire!

Hlas žalostný z Choronaim: Ó poplénění a potření veliké.

Moabul este zdrobit! Chiar şi cei mici ai lui strigă.

Potřín bude Moáb, slyšán bude křik maličkých jeho.

Căci într'un plîns necurmat suie suişul Luhitului, şi se aud strigăte de durere la pogorîşul Horonaimului, din pricina nimicirii!``

Proto že na cestě Luchitské ustavičný bude pláč, a že kudyž se chodí k Choronaim, nepřátelé křik hrozný slyšeti budou:

,,Fugiţi, scăpaţi-vă viaţa, şi fiţi ca un nevoiaş desţărat în pustie!

Utecte, vysvoboďte život svůj, a buďte jako vřes na poušti.

Căci, pentrucă te-ai încrezut în faptele şi în vistieriile tale, vei fi luat şi tu, şi Chemoşul va merge în robie, cu preoţii şi căpeteniile lui.

Nebo proto, že doufáš v statku svém a v pokladích svých, také ty jat budeš; i půjde Chámos do zajetí, kněží jeho, též i knížata jeho.

Pustiitorul va intra în fiecare cetate, şi nicio cetate nu va scăpa. Valea va pieri şi cîmpia va fi nimicită, cum a spus Domnul.

Přitáhne zajisté zhoubce na každé město, aniž ho které město znikne; zahyne i údolí, a zahlazena bude rovina, jakž praví Hospodin.

Daţi aripi Moabului, să plece în sbor! Cetăţile lui sînt prefăcute în pustie, nu vor mai avea locuitori.

Dejte brky Moábovi, ať rychle uletí; nebo města jeho v poušť obrácena budou, tak že nebude žádného obyvatele v nich.

Blestemat să fie cel ce face cu nebăgare de seamă lucrarea Domnului, blestemat să fie celce îşi opreşte sabia dela măcel!

Zlořečený ten, kdož dělá dílo Hospodinovo lstivě, a zlořečený ten, kdož zdržuje meč svůj od krve.

Moabul, era neturburat din tinereţa lui, şi se odihnea fără teamă pe drojdiile lui, nu era turnat dintr'un vas în altul, şi nu era dus în robie. De aceea i s'a păstrat gustul, şi nu i s'a schimbat mirosul.``

Mělť jest pokoj Moáb od dětinství svého, a usadil se na kvasnicích svých, aniž býval přelíván z nádoby do nádoby, totiž do zajetí nechodíval; pročež zůstala v něm chuť jeho, a vůně jeho není proměněna.

,,De aceea iată, vin zile, zice Domnul, cînd îi voi trimete oameni cari -l vor pritoci; îi vor goli vasele şi vor face să -i plesnească burdufurile.

Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že pošli na něj ty, kteříž vpády činí, a zajmou jej, sudy pak jeho vyprázdní, a nádoby jeho roztříští.

Moabul va fi dat de ruşine cu Chemoş, cum a fost dat de ruşine casa lui Israel cu Betel, în care îşi punea încrederea.

I zahanben bude Moáb od Chámos, jako zahanbeni jsou dům Izraelský od Bethel naděje své.

Cum puteţi să ziceţi: ,Sîntem viteji, ostaşi gata de luptă?``

Kterakž říkáte: Silní jsme a muži stateční k boji?

,,Moabul este pustiit, cetăţile lui se înalţă în fum, floarea tinerimii lui este jungheată, zice Împăratul, al cărui Nume este Domnul oştirilor.``

Pohuben bude Moáb a z měst svých vyjde, a nejvýbornější mládenci jeho půjdou k zabití, dí král, jehož jméno Hospodin zástupů.

,,Peirea Moabului este aproape să vină, nenorocirea lui vine în graba mare.

Blízkoť jest bída Moábova, aby přišla, a trápení jeho pospíchá velice.

Bociţi -l, toţi ceice -l înconjuraţi, toţi cari -i cunoaşteţi numele! Şi ziceţi: ,Cum a fost sfărîmat acest puternic toiag de cîrmuire, acest toiag măreţ!``

Litujte ho všickni okolní jeho, a všickni, kteříž víte o jménu jeho, rcete: Jak polámána jest hůl nejpevnější, prut nejozdobnější?

,,Pogoară-te din locaşul slavei, şezi jos pe pămîntul uscat, locuitoare, fiica Dibonului! Căci pustiitorul Moabului se suie împotriva ta, şi-ţi nimiceşte cetăţuile.

Sejdi z slávy své, a seď v žíni, ó ty, kterážs se usadila, dcero Dibonská; neboť zhoubce Moábův přitáhne proti tobě, zkazí ohrady tvé.

Stai pe drum şi pîndeşte, locuitoarea Aroerului! Întreabă pe fugar şi pe cel scăpat, şi zi: ,Ce s'a întîmplat?`

Postav se na cestě, a ohlédni se pilně, obyvatelkyně Aroer; vyptej se toho, kdož utíká, a té, kteráž uchází, rci: Co se děje?

Moabul este acoperit de ruşine, căci este zdrobit. Gemeţi şi strigaţi! Vestiţi în Arnon că Moabul este pustiit!

Stydí se Moáb, že jest potřín. Kvělte a křičte, oznamte u Arnon, že hubí Moába.

A venit pedeapsa şi peste ţara cîmpiei, peste Holon, peste Iahaţ, peste Mefaat,

Nebo soud přišel na zemi té roviny, na Holon a na Jasa a na Mefat,

peste Dibon, peste Nebo, peste Bet-Diblataim,

I na Dibon a Nébo, a na Betdiblataim,

peste Chiriataim, peste Bet-Gamul, peste Bet-Meon,

I na Kariataim a na Betgamul, a na Betmeon,

peste Cheriiot, peste Boţra, peste toate cetăţile din ţara Moabului, fie depărtate, fie apropiate.

A na Kariot, a na Bozru i na všecka města země Moábské, daleká i blízká.

Tăria Moabului este frîntă, şi braţul lui zdrobit, zice Domnul.``

Odťat bude roh Moábův, a rámě jeho zlámáno bude, dí Hospodin.

,,Îmbătaţi -l, căci s'a semeţit împotriva Domnului! De aceea, prăvălească-se Moabul în vărsătura lui, şi să ajungă de rîs şi el!

Opojte jej, poněvadž se proti Hospodinu zpínal, až by se válel Moáb v vývratku svém, a byl za smích i on také.

N'a fost Israel de rîsul tău? A fost prins el oare printre hoţi, de dai din cap, ori de cîte ori vorbeşti de el?

Nebo zdali v posměchu nebyl u tebe Izrael? Zdali mezi zloději zastižen jest, že jakž jen promluvíš o něm, poskakuješ?

Părăsiţi cetăţile, şi locuiţi în stînci, locuitori ai Moabului! Şi fiţi ca porumbeii, cari îşi fac cuibul pe marginea peşterilor!

Zanechte měst, a přebývejte v skále, ó obyvatelé Moábští, a buďte podobni holubici hnízdící se daleko v rozsedlinách.

Am auzit de fudulia mîndrului Moab, de înfumurarea lui, de trufia lui, de semeţirea lui, şi de inima lui îngîmfată.``

Slýchaliť jsme o pýše Moábově, že velmi pyšný jest, o vysokomyslnosti jeho a pýše jeho, i o nadutosti jeho, a povyšování se srdce jeho.

,,Cunosc, zice Domnul, înfumurarea lui, lăudăroşeniile lui deşarte, şi faptele lui de nimic.``

Známť já, dí Hospodin, vzteklost jeho, ale špatnáť jest ona k tomu; lži jeho nedovedouť toho.

,,De aceea gem pentru Moab, şi mă jălesc pentru tot Moabul; oamenii suspină pentru cei din Chir-Heres.

Protož nad Moábskými kvílím, a nade vším Moábem křičím, pro obyvatele Kircheres úpí srdce.

Vie din Sibma, te plîng mai mult de cît Iaezerul; ramurile tale se întindeau dincolo de mare, se întindeau pînă la marea Iaezerului; dar pustiitorul s'a aruncat peste strîngerea roadelor tale şi peste culesul viilor tale.

Více než plakáno bylo Jazerských, plači tebe, ó vinný kmene Sibma. Rozvodové tvoji dostanouť se za moře, až k moři Jazerskému dosáhnou; na letní ovoce tvé a na vinobraní tvé zhoubce připadne.

Şi astfel, s'a dus bucuria şi veselia din cîmpiile şi din ţara roditoare a Moabului.`` ,,Am secat vinul din teascuri-zice Domnul-;nimeni nu mai calcă teascul cu strigăte de bucurie; sînt strigăte de război, nu strigăte de bucurie.

I přestane veselé a plésání nad polem úrodným v zemi Moábské, a vínu z presu přítrž učiním; nebudou ho tlačívati s prokřikováním. Prokřikování nebudeť prokřikováním.

Strigătele Hesbonului răsună pînă la Eleale, şi glasul lor se aude pînă la Iahaţ, dela Ţoar pînă la Horonaim, pînă la Eglat-Şelişia; căci şi apele Nimrimului sînt prefăcute în pustiu.

Více křičeti budou než Ezebonští, až do Eleale, až do Jasa vydávati budou hlas svůj, od Ségor až do Choronaim jako jalovice tříletá; nebo také i vody Nimrim vymizejí.

,,Vreau s'o isprăvesc în Moab, zice Domnul, cu cel ce se suie pe înălţimile de jerfă, şi aduce tămîie dumnezeului său.

A tak učiním, dí Hospodin, přítrž Moábovi, obětujícímu na výsosti a kadícímu bohům jeho.

De aceea îmi jăleşte inima ca un fluer pentru Moab, îmi jăleşte inima ca un fluer pentru oamenii din Chir-Heres pentrucă toate avuţiile pe cari le-au strîns, sînt perdute.

Protož srdce mé nad Moábem jako píšťalky zníti bude, srdce mé i nad obyvateli Kircheres jako píšťalky zníti bude, proto že i zboží nashromážděná se v nic obrátí.

Căci toate capetele sînt rase, toate bărbile sînt tăiate; pe toate mînile sînt tăieturi de jale, şi pe coapse saci.``

Nebo na každé hlavě bude lysina, a každá brada oholena, na všech rukou řezání, a na bedrách žíně.

,,Pe toate acoperişurile Moabului şi în pieţe, sînt numai bocete, pentrucă am sfărîmat Moabul ca pe un vas fără preţ, zice Domnul.``

Na všech střechách Moábových i po ulicích jeho všudy jen kvílení; nebo rozrazím Moába jako nádobu neužitečnou, dí Hospodin.

,,Cît este de sfărîmat Moabul! Gemeţi! Cît de ruşinos întoarce Moabul spatele! Moabul ajunge astfel de rîs şi de pomină pentru toţi cei ce -l înconjoară.

Kvíliti budou: Jakť jest potřín, jak se obrátil zpět Moáb s hanbou! A jest Moáb v posměchu a k předěšení všechněm, kteříž jsou vůkol něho.

Căci aşa vorbeşte Domnul: ,Iată că vrăjmaşul sboară ca vulturul, şi îşi întinde aripile asupra Moabului!

Nebo takto praví Hospodin: Aj, jako orlice přiletí a roztáhne křídla svá na Moába.

Cheriiotul este luat, cetăţuile sînt cucerite, şi în ziua aceea, inima vitejilor Moabului este ca inima unei femei în durerile naşterii.

Vzato bude Kariot, i pevnosti pobrány budou, a bude srdce silných Moábských v ten den podobné srdci ženy svírající se.

Astfel Moabul va fi nimicit de tot, şi nu va mai fi un popor, căci s'a semeţit împotriva Domnului.

I vyhlazen bude Moáb z lidu, proto že se proti Hospodinu zpínal.

Groaza, groapa şi laţul sînt peste tine, locuitor al Moabului, zice Domnul.``

Strach a jáma a osídlo nad tebou, ó obyvateli Moábský, praví Hospodin.

,,Cel ce fuge de groază, cade în groapă, şi cel ce se ridică din groapă, se prinde în laţ; căci aduc asupra lui, asupra Moabului, anul pedepsei lui, zice Domnul.``

Kdo uteče před strachem, vpadne do jámy, a kdo vyleze z jámy, osídlem lapen bude; nebo uvedu na něj, totiž na Moába, rok navštívení jejich, dí Hospodin.

,,Fugarii se opresc sleiţi de puteri la umbra Hesbonului; dar din Hesbon iese un foc, o flacără iese din mijlocul Sihonului, şi mistuie laturile Moabului şi creştetul capului celor ce se fălesc.``

Stávaliť jsou v stínu Ezebon ti, kteříž utíkávali před násilím, ale oheň vyjde z Ezebon, a plamen z prostřed Seon, a zžíře kout Moábův a vrch hlavy těch, kteříž jen bouří.

,,Vai de tine, Moabule! Poporul din Chemoş este pierdut! Căci fiii tăi sînt luaţi prinşi de război, şi fiicele tale prinse de război.

Běda tobě, Moábe, zahyneť lid Chámosův; nebo pobráni budou synové tvoji do zajetí, i dcery tvé do zajetí.

Dar în vremile de apoi, voi aduce înapoi pe prinşii de război ai Moabului, zice Domnul.`` Aceasta este judecata asupra Moabului.

A však zase přivedu zajaté Moábské v posledních dnech, dí Hospodin. Až potud soud o Moábovi.