Hosea 2

Ziceţi fraţilor voştri: ,,Ami`` (Poporul meu), şi surorilor voastre Ruhama (Cea îndurată)!``

Rcete bratřím vašim: Ó lide můj, a sestrám vašim: Ó milosrdenství došlá.

,,Plîngeţi-vă, plîngeţi-vă împotriva mamei voastre! Căci nu este nevasta Mea, şi Eu nu sînt bărbatul ei! Să-şi depărteze curviile dinaintea ei, şi preacurviile dela ţîţele ei!

Odpor veďte proti matce vaší, dokažte, že ona není manželka má, a že já nejsem muž její, leč odvaruje smilství svých od tváři své, a cizoložství svých z prostřed prsí svých,

Altfel, o desbrac în pielea goală, cum era în ziua naşterii ei, o fac ca o pustie, ca un pămînt uscat, şi o las să moară de sete!

Abych jí nesvlékl do naha, a nepostavil jí tak, jakž byla v den narození svého, a učině ji podobnou poušti, a obrátě ji jako v zemi vyprahlou, umořil bych ji žízní.

Nu voi avea milă de copiii ei, căci sînt copii din curvie.

Neslitoval bych se ani nad syny jejími, proto že jsou synové z smilstva.

Mama lor a curvit; cea care i -a născut s'a necinstit; căci a zis: ,Voi alerga după ibovnicii mei, cari îmi dau pînea şi apa mea, lîna şi inul meu, untdelemnul şi băuturile mele!`

Nebo smilní matka jejich, hanebnost páše rodička jejich; říká zajisté: Půjdu za frejíři svými, kteříž mi dodávají chleba mého, vody mé, vlny mé, lnu mého, oleje mého i nápojů mých.

Deaceea iată, îi voi astupa drumul cu spini, i -l voi astupa cu un zid, ca să nu-şi mai afle cărările.

A protož aj, já opletu cestu její trním, a ohradím hradbou, aby stezek svých nalezti nemohla.

Va alerga după ibovnicii ei, dar nu -i va ajunge; îi va căuta, dar nu -i va găsi. Apoi va zice: ,Hai să mă întorc iarăş la bărbatul meu cel dintîi, căci eram mai fericită atunci decît acum!`

Tehdy běhati bude za frejíři svými, a však nedostihne jich, hledati jich bude, ale nenalezne. I dí: Ej nu, již se navrátím k manželu svému prvnímu, proto že mi lépe tehdáž bylo než nyní.

N'a cunoscut că Eu îi dădeam grîul, mustul şi untdelemnul, şi au închinat slujbei lui Baal argintul şi aurul cel mult pe care i -l dădeam.

Nebo ona nezná toho, že jsem já dával jí obilé, a mest a olej, anobrž rozmnožoval stříbro i zlato, kteréž vynakládají na Bále.

Deaceea Îmi voi lua iarăş înapoi grîul la vremea lui, şi mustul la vremea lui, şi îmi voi ridica iarăş dela ea lîna şi inul pe cari i le dădusem ca să -i acopere goliciunea.

Protož poberu zase obilé své v čas jeho, i mest svůj v jistý čas jeho, a odejmu jí vlnu svou i len svůj k přiodívání nahoty její,

Şi acum îi voi descoperi ruşinea înaintea ibovnicilor ei, şi niciunul n'o va scoate din mîna Mea.

A tak v brzce odkryji mrzkost její před očima frejířů jejích, a žádný jí nevytrhne z ruky mé.

Voi face să înceteze toată bucuria ei, sărbătorile ei, lunile ei cele noi, Sabatele ei, şi toate praznicile ei.

A učiním přítrž vší radosti její, svátkům jejím, novoměsícům jejím i sobotám jejím, a všechněm slavnostem jejím.

Îi voi pustii şi viile şi smochinii, despre cari zicea: ,Aceasta este plata pe care mi-au dat -o ibovnicii mei!` Le voi preface într'o pădure, şi le vor mînca fiarele cîmpului.

Pohubím také révoví její a fíkoví její, proto že říká: Ty věci jsou mzda má, kterouž mi dali frejíři moji; a obrátím je v les, a sžerou je živočichové polní.

O voi pedepsi pentru zilele cînd tămîia Baalilor, cînd se gătea cu veriga de nas, cu salba ei, şi alerga după ibovnicii ei, uitînd de Mine, zice Domnul.``

A budu na ní vyhledávati dnů Bálů,v nichž jim kadí, a ozdoběci se náušnicemi svými a záponami svými, chodí za frejíři svými, na mne se pak zapomíná, praví Hospodin.

,,Deaceea iată, o voi ademeni şi o voi duce în pustie, şi -i voi vorbi pe placul inimii ei.

Protož aj, já namluvím ji, když ji uvedu na poušť; nebo mluviti budu k srdci jejímu.

Acolo, îi voi da iarăş viile, şi valea Acor i -o voi preface într'o uşă de nădejde, şi acolo, va cînta ca în vremea tinereţii ei, şi ca în ziua cînd s'a suit din ţara Egiptului.

A dám jí vinice její od téhož místa, i údolé Achor místo dveří naděje, i bude tam zpívati jako za dnů mladosti své, totiž jako tehdáž, když vycházela z země Egyptské.

În ziua aceea, zice Domnul, Îmi vei zice: ,Bărbatul meu!` şi nu-Mi vei mai zice: ,Stăpînul meu!`

I stane se v ten den, dí Hospodin, že volati budeš: Muži můj, a nebudeš mne volati více: Báli můj.

Voi scoate din gura ei numele Baalilor, ca să nu mai fie pomeniţi pe nume.

Nebo vyprázdním jména Bálů z úst tvých, aniž připomínáni budou více v jménu svém.

În ziua aceea, voi încheia pentru ei un legămînt cu fiarele cîmpului, cu păsările cerului şi cu tîrîtoarele pămîntului, voi sfărîma din ţară arcul, sabia şi orice unealtă de război, şi -i voi face să locuiască în linişte.

A učiním pro tebe smlouvu v ten den s živočichy polními, a s ptactvem nebeským i s zeměplazy, lučiště pak a meč polámi, i válku odejmu z země, a způsobím to, aby bydleli bezpečně.

Te voi logodi cu Mine pentru totdeauna; te voi logodi cu Mine prin neprihănire, judecată, mare bunătate şi îndurare;

I zasnoubím tě sobě na věčnost, zasnoubím tě sobě, pravím, v spravedlnosti a v soudu a v dobrotivosti a v hojném milosrdenství.

te voi logodi cu Mine prin credincioşie, şi vei cunoaşte pe Domnul!

Zasnoubím tě sobě také u víře, abys poznala Hospodina.

În ziua aceea, voi asculta, zice Domnul, voi asculta cerurile, şi ele vor asculta pămîntul;

I stane se v ten den, že vyslýchati budu, dí Hospodin, vyslýchati budu nebesa, a ona vyslyší zemi.

pămîntul va asculta grîul, mustul şi untdelemnul, şi acestea vor asculta pe Izreel.

Země pak vyslyší obilé, i mest, i olej, a ty věci vyslyší Jezreele.

Îmi voi sădi pe Lo-Ruhama în ţară, şi -i voi da îndurare; voi zice lui Lo-Ami: ,Tu eşti poporul Meu!` Şi el va răspunde: ,Dumnezeul meu!``

Nebo ji rozseji sobě na zemi, a smiluji se nad Loruchámou, Loammi pak řeknu: Lid můj jsi ty, a on dí: Bože můj.