Genesis 30

Cînd a văzut Rahela că nu face copii lui Iacov, a pismuit pe soru-sa, şi a zis lui Iacov: ,,Dă-mi copii, ori mor!``
Viduci pak Ráchel, že by nerodila Jákobovi, záviděla sestře své, a řekla Jákobovi: Dej mi syny; pakli nedáš, umru.
Iacov s'a mîniat pe Rahela, şi a zis: ,,Sînt eu oare în locul lui Dumnezeu, care te -a oprit să ai copii?``
Pročež rozhněval se velmi Jákob na Ráchel, a řekl: Zdali já jsem za Boha, kterýžť nedal plodu života?
Ea a zis: ,,Iată roaba mea Bilha; culcă-te cu ea, ca să nască pe genunchii mei, şi să am şi eu copii prin ea.``
Řekla ona: Hle, děvka má Bála; vejdi k ní, aby rodila na kolena má, a budu míti já také syny z ní.
Şi i -a dat de nevastă pe roaba ei Bilha; şi Iacov s'a culcat cu ea.
I dala mu Bálu děvku svou za ženu; a všel k ní Jákob.
Bilha a rămas însărcinată, şi a născut lui Iacov un fiu.
Tedy počavši Bála, porodila Jákobovi syna.
Rahela a zis: ,,Mi -a făcut Dumnezeu dreptate, şi mi -a auzit glasul, şi mi -a dăruit un fiu.`` De aceea i -a pus numele Dan (A judecat).
I řekla Ráchel: Soudil Bůh při mou, a uslyšel také hlas můj, a dal mi syna. Protož nazvala jméno jeho Dan.
Bilha, roaba Rahelii, a rămas iar însărcinată, şi a născut lui Iacov un al doilea fiu.
Opět počavši Bála, děvka Ráchel, porodila syna druhého Jákobovi.
Rahela a zis: ,,Am luptat cu Dumnezeu împotriva sorei mele, şi am biruit.`` Deaceea i -a pus numele Neftali (Luptele lui Dumnezeu).
I řekla Ráchel: Tuhé jsem odpory měla s sestrou svou, a všakť jsem přemohla. A nazvala jméno jeho Neftalím.
Cînd a văzut Lea că nu mai naşte, a luat pe roaba sa Zilpa, şi a dat -o lui Iacov de nevastă.
Viduci pak Lía, že by přestala roditi, vzala Zelfu děvku svou, a dala ji Jákobovi za ženu.
Zilpa, roaba Leii, a născut lui Iacov un fiu.
A porodila Zelfa, děvka Líe, Jákobovi syna.
,,Cu noroc!`` a zis Lea. De aceea i -a pus numele Gad (Noroc).
Protož řekla Lía: Již přišel zástup. A nazvala jméno jeho Gád.
Zilpa, roaba Leii, a născut un al doilea fiu lui Iacov.
Porodila také Zelfa děvka Líe syna druhého Jákobovi.
,,Ce fericită sînt!`` a zis Lea; ,,căci femeile mă vor numi fericită.` De aceea i -a pus numele Aşer (Fericit).
A řekla Lía: To na mé štěstí; nebo šťastnou mne nazývati budou ženy. A nazvala jméno jeho Asser.
Ruben a ieşit odată afară, pe vremea seceratului grîului, şi a găsit mandragore pe cîmp. Le -a adus mamei sale Lea. Atunci Rahela a zis Leii: ,,Dă-mi, te rog, din mandragorele fiului tău.``
Vyšel pak Ruben v čas žně pšeničné, a nalezl pěkná jablečka na poli, a přinesl je Líe matce své. I řekla Ráchel Líe: Dej mi, prosím, těch jableček syna svého.
Ea i -a răspuns: ,,Nu-ţi ajunge că mi-ai luat bărbatul, de vrei să iei şi mandragorele fiului meu?`` Şi Rahela a zis: ,,Ei bine! poate să se culce cu tine în noaptea aceasta, pentru mandragorele fiului tău.``
Jížto ona odpověděla: Máloť se snad zdá, že jsi vzala muže mého; chceš také užívati jableček syna mého? I řekla Ráchel: Nechažť tedy spí s tebou této noci za jablečka syna tvého.
Seara, pe cînd se întorcea Iacov dela cîmp, Lea i -a ieşit înainte, şi a zis: ,,La mine ai să vii, căci te-am cumpărat cu mandragorele fiului meu.`` Şi în noaptea aceea s'a culcat cu ea.
Když pak navracoval se Jákob s pole večer, vyšla Lía proti němu, a řekla: Ke mně vejdeš; nebo ze mzdy najala jsem tě za jablečka syna svého. I spal s ní té noci.
Dumnezeu a ascultat pe Lea, care a rămas însărcinată, şi a născut lui Iacov al cincilea fiu.
A uslyšel Bůh Líu; kterážto počala a porodila Jákobovi syna pátého.
Lea a zis: ,,M'a răsplătit Dumnezeu, pentrucă am dat bărbatului meu pe roaba mea.`` De aceea i -a pus numele Isahar (Răsplătire).
I řekla Lía: Dal mi Bůh mzdu mou, i potom, když jsem dala děvku svou muži svému. Pročež nazvala jméno jeho Izachar.
Lea a rămas iarăş însărcinată, şi a născut un al şaselea fiu lui Iacov.
A počala opět Lía, a porodila šestého syna Jákobovi.
Lea a zis: ,,Frumos dar mi -a dat Dumnezeu! De data aceasta, bărbatul meu va locui cu mine, căci i-am născut şase fii.`` Deaceea i -a pus numele Zabulon (Locuinţă).
I řekla Lía: Obdařil mne Bůh darem dobrým; již nyní bydliti bude se mnou muž můj, nebo porodila jsem mu šest synů. A nazvala jméno jeho Zabulon.
În urmă, a născut o fată, căreia i -a pus numele Dina (Judecată).
Potom porodila dceru; a nazvala jméno její Dína.
Dumnezeu Şi -a adus aminte de Rahela, a ascultat -o, şi a făcut -o să aibă copii.
A rozpomenuv se Bůh na Ráchel,uslyšel jí, a otevřel život její.
Ea a rămas însărcinată, şi a născut un fiu; şi a zis: ,,Mi -a luat Dumnezeu ocara!``
Tedy počala a porodila syna, a řekla: Odjal Bůh pohanění mé.
Şi i -a pus numele Iosif (Adaos), zicînd: ,,Domnul să-mi mai adauge un fiu!``
A nazvala jméno jeho Jozef, řkuci: Přidejž mi Hospodin syna jiného.
După ce a născut Rahela pe Iosif, Iacov a zis lui Laban: ,,Lasă-mă să plec, ca să mă duc acasă, în ţara mea.
Stalo se pak, když porodila Ráchel Jozefa, řekl Jákob Lábanovi: Propusť mne, ať odejdu na místo své a do země své.
Dă-mi nevestele şi copiii, pentru cari ţi-am slujit, şi voi pleca; fiindcă ştii ce slujbă ţi-am făcut.``
Dej mi ženy mé a dítky mé, za kteréž jsem sloužil tobě, ať odejdu; nebo ty znáš službu mou, kterouž jsem sloužil tobě.
Laban i -a zis: ,,Dacă am căpătat trecere înaintea ta, mai zăboveşte; văd bine că Domnul m'a binecuvîntat din pricina ta;
I řekl mu Lában: Jestliže nyní nalezl jsem milost před očima tvýma, zůstaň se mnou, nebo v skutku jsem poznal, že požehnal mi Hospodin pro tebe.
hotărăşte-mi simbria ta, şi ţi -o voi da.``
Řekl také: Oznam mi ze jména mzdu svou a dámť ji.
Iacov i -a răspuns: ,,Ştii cum ţi-am slujit, şi cum ţi-au propăşit vitele cu mine;
Jemužto odpověděl: Ty víš, jak jsem sloužil tobě, a jaký byl dobytek tvůj při mně.
căci puţinul pe care -l aveai înainte de venirea mea, a crescut mult, şi Domnul te -a binecuvîntat ori încotro am mers eu. Acum, cînd am să muncesc şi pentru casa mea?``
Nebo to málo, kteréž jsi měl přede mnou, zrostlo velmi, a požehnalť Hospodin, jakž jsem k tobě nohou vkročil. A nyní, kdy pak já své hospodářství opatrovati budu?
Laban a zis: ,,Ce să-ţi dau?`` Şi Iacov a răspuns: ,,Să nu-mi dai nimic. Dacă te învoieşti cu ce-ţi voi spune, îţi voi paşte turma şi mai departe, şi o voi păzi.
A řekl: Coť mám dáti? Odpověděl Jákob: Nedávej mi nic. Jestliže mi učiníš toto, zase pásti budu a ostříhati dobytka tvého:
Azi am să trec prin toată turma ta; am să pun deoparte din oi orice miel sein şi pestriţ şi orice miel negru, şi din capre tot ce este pestriţ şi sein. Aceasta să fie simbria mea.
Projdu skrze všecka stáda tvá dnes, vyměšuje z nich každé dobytče peřesté a strakaté, a každé dobytče načernalé mezi ovcemi, a strakaté a peřesté mezi kozami; a takové budou mzda má.
Iată cum se va dovedi cinstea mea: deacum încolo, cînd ai să vii să-mi vezi simbria, tot ce nu va fi sein şi pestriţ între capre şi negru între miei, şi se va găsi la mine, să fie socotit ca furat.``
A osvědčena potom bude spravedlnost má před tebou, když přijde na mzdu mou: Cožkoli nebude peřestého, neb strakatého mezi kozami, a načernalého mezi ovcemi, za krádež bude mi to počteno.
Laban a zis: ,,Bine! fie aşa cum ai zis.``
I řekl Lában: Hle, ó by tak bylo, jakž jsi mluvil.
În aceeaş zi, a pus deoparte ţapii bălţaţi şi pestriţi, toate caprele seine şi pestriţe, toate cele ce aveau alb pe ele, şi toţi mieii cari erau negri. Le -a dat în mînile fiilor săi.
A odloučil toho dne kozly přepásané na nohách a strakaté, a všecky kozy peřesté a strakaté, všecko, na čemž byla místa bílá, všecko také načernalé mezi dobytkem, a dal v ruce synů svých.
Apoi a pus o depărtare de trei zile de drum între el şi Iacov; şi Iacov păştea celelalte oi ale lui Laban.
Uložil pak mezi sebou a Jákobem místo vzdálí tří dní cesty; a Jákob pásl ostatek dobytka Lábanova.
Iacov a luat nuiele verzi de plop, de migdal şi de platan; a despoiat de pe ele făşii de coajă, şi a făcut să se vadă albeaţa care era pe nuiele.
Nabral pak sobě Jákob prutů topolových zelených, a lískových a kaštanových; a poobloupil s nich po místech kůru až do bělosti, kteráž byla na prutech.
Apoi a pus nuielele, pe cari le despoiase de coajă în jgheaburi, în adăpători, subt ochii oilor cari veneau să bea, ca atunci cînd vor veni să bea, să zămislească.
A nakladl těch prutů tak obloupených do žlábků a koryt, (v nichž bývá voda, k nimž přicházel dobytek, aby pil), proti dobytku, aby počínaly, když by přicházely píti.
Oile zămisleau uitîndu-se la nuiele, şi făceu miei bălţaţi, seini şi pestriţi.
I počínaly ovce, hledíce na ty pruty, a rodily jehňata přepásaná na nohách, a peřestá i strakatá.
Iacov despărţea mieii aceştia, şi abătea feţele oilor din turma lui Laban către cele seine şi bălţate. Şi -a făcut astfel turme deosebite, pe cari nu le -a împreunat cu turma lui Laban.
Potom ta jehňata odloučil Jákob, a dobytek stáda Lábanova obrátil tváří k těm přepásaným na nohách, a ke všemu načernalému; a své stádo postavil obzvlášť, a neobrátil ho k stádu Lábanovu.
Oridecîteori se înferbîntau oile cele mai tari, Iacov punea nuielele în jghiaburi, subt ochii oilor, ca ele să zămislească uitîndu-se la nuiele.
A bylo, že kdyžkoli silnější připouštíny bývaly, kladl Jákob ty pruty před oči ovcem do koryt, aby počínaly, hledíce na pruty.
Cînd oile erau slabe, nu punea nuielele; aşa că cele slabe erau pentru Laban, iar cele tari pentru Iacov.
Když pak pozdní dobytek připouštín býval, nekladl jich; a tak býval pozdní Lábanův a ranný Jákobův.
Omul acela s'a îmbogăţit astfel din ce în ce mai mult; a avut multe turme, robi şi roabe, cămile şi măgari.
Vzrostl tedy muž ten náramně velmi, a měl dobytka mnoho, děvek i služebníků, velbloudů i oslů.