Psalms 139

Senhor, tu me sondas, e me conheces.

Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.

Tu conheces o meu sentar e o meu levantar; de longe entendes o meu pensamento.

Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.

Esquadrinhas o meu andar, e o meu deitar, e conheces todos os meus caminhos.

Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.

Sem que haja uma palavra na minha língua, eis que, ó Senhor, tudo conheces.

Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.

Tu me cercaste em volta, e puseste sobre mim a tua mão.

Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.

Tal conhecimento é maravilhoso demais para mim; elevado é, não o posso atingir.

Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.

Para onde me irei do teu Espírito, ou para onde fugirei da tua presença?

Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?

Se subir ao céu, tu aí estás; se fizer na tumba a minha cama, eis que tu ali estás também.

Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.

Se tomar as asas da alva, se habitar nas extremidades do mar,

Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:

ainda ali a tua mão me guiará e a tua destra me susterá.

I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.

Se eu disser: Ocultem-me as trevas; torne-se em noite a luz que me circunda;

Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.

nem ainda as trevas são escuras para ti, mas a noite resplandece como o dia; as trevas e a luz são para ti a mesma coisa.

Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.

Pois tu formaste os meus rins; entreteceste-me no ventre de minha mãe.

Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.

Eu te louvarei, porque de um modo tão admirável e maravilhoso fui formado; maravilhosas são as tuas obras, e a minha alma o sabe muito bem.

Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.

Os meus ossos não te foram encobertos, quando no oculto fui formado, e esmeradamente tecido nas profundezas da terra.

Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.

Os teus olhos viram a minha substância ainda informe, e no teu livro foram escritos os dias, sim, todos os dias que foram ordenados para mim, quando ainda não havia nem um deles.

Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové,v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.

E quão preciosos me são, ó Deus, os teus pensamentos! Quão grande é a soma deles!

Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!

Se eu os contasse, seriam mais numerosos do que a areia; quando acordo ainda estou contigo.

Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.

Oxalá que matasses o perverso, ó Deus, e que os homens sanguinários se apartassem de mim,

Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,

homens que se rebelam contra ti, e contra ti se levantam para o mal.

Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.

Não odeio eu, ó Senhor, aqueles que te odeiam? E não me aflijo por causa dos que se levantam contra ti?

Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?

Odeio-os com ódio completo; tenho-os por inimigos.

Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.

Sonda-me, ó Deus, e conhece o meu coração; prova-me, e conhece os meus pensamentos;

Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.

vê se há em mim algum caminho perverso, e guia-me pelo caminho eterno.

A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.