Psalms 12

Salva-nos, Senhor, pois não existe mais o piedoso; os fiéis desapareceram dentre os filhos dos homens.

Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův.

Cada um fala com falsidade ao seu próximo; falam com lábios lisonjeiros e coração dobre.

Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

Corte o Senhor todos os lábios lisonjeiros e a língua que fala soberbamente,

Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

os que dizem: Com a nossa língua prevaleceremos; os nossos lábios a nós nos pertecem; quem sobre nós é senhor?

Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

Por causa da opressão dos pobres, e do gemido dos necessitados, levantar-me-ei agora, diz o Senhor; porei em segurança quem por ela suspira.

Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

As palavras do Senhor são palavras puras, como prata refinada numa fornalha de barro, purificada sete vezes.

Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

Guarda-nos, ó Senhor; desta geração defende-nos para sempre.

Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

Os ímpios andam por toda parte, quando a vileza se exalta entre os filhos dos homens.

Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky. [ (Psalms 12:9) Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými. ]