Proverbs 15

A resposta branda desvia o furor, mas a palavra dura suscita a ira.
Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
A língua dos sábios destila o conhecimento; porém a boca dos tolos derrama a estultícia.
Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
Os olhos do Senhor estão em todo lugar, vigiando os maus e os bons.
Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
Uma língua suave é árvore de vida; mas a língua perversa quebranta o espírito.
Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
O insensato despreza a correção e seu pai; mas o que atende à admoestação prudentemente se haverá.
Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
Na casa do justo há um grande tesouro; mas nos lucros do ímpio há perturbação.
V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
Os lábios dos sábios difundem conhecimento; mas não o faz o coração dos tolos.
Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
O sacrifício dos ímpios é abominável ao Senhor; mas a oração dos retos lhe é agradável.
Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
O caminho do ímpio é abominável ao Senhor; mas ele ama ao que segue a justiça.
Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
Há disciplina severa para o que abandona a vereda; e o que aborrece a repreensão morrerá.
Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
A sepultura e a destruição estão abertos perante o Senhor; quanto mais o coração dos filhos dos homens!
Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?
O escarnecedor não gosta daquele que o repreende; não irá ter com os sábios.
Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
O coração alegre aformoseia o rosto; mas pela dor do coração o espírito se abate.
Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
O coração do inteligente busca o conhecimento; mas a boca dos tolos se apascenta de estultícia.
Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
Todos os dias do aflito são maus; mas o coração contente tem um banquete contínuo.
Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Melhor é o pouco com o temor do Senhor, do que um grande tesouro, e com ele a inquietação.
Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Melhor é um prato de hortaliça, onde há amor, do que o boi gordo, e com ele o ódio.
Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
O homem iracundo suscita contendas; mas o longânimo apazigua a luta.
Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
O caminho do preguiçoso é como a sebe de espinhos; porém a vereda dos justos é uma estrada real.
Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
O filho sábio alegra a seu pai; mas o homem insensato despreza a sua mãe.
Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
A estultícia é alegria para o insensato; mas o homem de entendimento anda retamente.
Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
Onde não há conselho, frustram-se os projetos; mas com a multidão de conselheiros se estabelecem.
Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
O homem alegra-se em dar uma resposta adequada; e a palavra a seu tempo quão boa é!
Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Para o sábio o caminho da vida é para cima, a fim de que ele se desvie da cova que é em baixo.
Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.
O Senhor desarraiga a casa dos soberbos, mas estabelece a herança da viúva.
Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
Os desígnios dos maus são abominação para o Senhor; mas as palavras dos limpos lhe são aprazíveis.
Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
O que se dá à cobiça perturba a sua própria casa; mas o que aborrece a peita viverá.
Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
O coração do justo medita no que há de responder; mas a boca dos ímpios derrama coisas más.
Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
Longe está o Senhor dos ímpios, mas ouve a oração dos justos.
Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
A luz dos olhos alegra o coração, e boas-novas engordam os ossos.
To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
O ouvido que escuta a advertência da vida terá a sua morada entre os sábios.
Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
Quem rejeita a correção menospreza a sua alma; mas aquele que escuta a advertência adquire entendimento.
Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
O temor do Senhor é a instrução da sabedoria; e adiante da honra vai a humildade.
Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.