Luke 18

Contou-lhes também uma parábola sobre o dever de orar sempre, e nunca desfalecer,

Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,

dizendo: Havia em certa cidade um juiz que não temia a Deus, nem respeitava os homens.

Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.

Havia também naquela mesma cidade uma viúva que ia ter com ele, dizendo: Faze-me justiça contra o meu adversário.

Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.

E por algum tempo não quis atendê-la; mas depois disse consigo: Ainda que não temo a Deus, nem respeito os homens,

A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,

todavia, como esta viúva me incomoda, hei de fazer-lhe justiça, para que ela não continue a vir molestar-me.

Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.

Prosseguiu o Senhor: Ouvi o que diz esse juiz injusto.

I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.

E não fará Deus justiça aos seus escolhidos, que dia e noite clamam a ele, já que é longânimo para com eles?

A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?

Digo-vos que depressa lhes fará justiça. Contudo quando vier o Filho do homem, porventura achará fé na terra?

Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?

Propôs também esta parábola a uns que confiavam em si mesmos, crendo que eram justos, e desprezavam os outros:

I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:

Dois homens subiram ao templo para orar; um fariseu, e o outro publicano.

Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.

O fariseu, de pé, assim orava consigo mesmo: Ó Deus, graças te dou que não sou como os demais homens, roubadores, injustos, adúlteros, nem ainda com este publicano.

Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.

Jejuo duas vezes na semana, e dou o dízimo de tudo quanto ganho.

Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.

Mas o publicano, estando em pé de longe, nem ainda queria levantar os olhos ao céu, mas batia no peito, dizendo: Ó Deus, sê propício a mim, o pecador!

Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.

Digo-vos que este desceu justificado para sua casa, e não aquele; porque todo o que a si mesmo se exaltar será humilhado; mas o que a si mesmo se humilhar será exaltado.

Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

Traziam-lhe também as crianças, para que as tocasse; mas os discípulos, vendo isso, os repreendiam.

Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.

Jesus, porém, chamando-as para si, disse: Deixai vir a mim as crianças, e não as impeçais, porque de tais é o reino de Deus.

Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.

Em verdade vos digo que, qualquer que não receber o reino de Deus como criança, de modo algum entrará nele.

Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.

E perguntou-lhe um dos principais: Bom Mestre, que hei de fazer para herdar a vida eterna?

I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?

Respondeu-lhe Jesus: Por que me chamas bom? Ninguém é bom, senão um, que é Deus.

I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.

Sabes os mandamentos: Não adulterarás; não matarás; não furtarás; não dirás falso testemunho; honra a teu pai e a tua mãe.

Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.

Replicou o homem: Tudo isso tenho guardado desde a minha juventude.

On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.

Quando Jesus ouviu isso, disse-lhe: Ainda te falta uma coisa; vende tudo quanto tens e reparte-o pelos pobres, e terás um tesouro no céu; e vem, segue-me.

Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.

Mas, ouvindo ele isso, encheu-se de tristeza; porque era muito rico.

On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.

E Jesus, vendo-o assim, disse: Quão dificilmente entrarão no reino de Deus os que têm riquezas!

A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!

Pois é mais fácil um camelo passar pelo fundo duma agulha, do que entrar um rico no reino de Deus.

Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.

Então os que ouviram isso disseram: Quem pode, então, ser salvo?

Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?

Respondeu-lhes: As coisas que são impossíveis aos homens são possíveis a Deus.

A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.

Disse-lhe Pedro: Eis que nós deixamos tudo, e te seguimos.

I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.

Respondeu-lhes Jesus: Em verdade vos digo que ninguém há que tenha deixado casa, ou mulher, ou irmãos, ou pais, ou filhos, por amor do reino de Deus,

On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,

que não haja de receber no presente muito mais, e no mundo vindouro a vida eterna.

Aby nevzal v tomto času mnohem více, v budoucím pak věku míti bude život věčný.

Tomando Jesus consigo os doze, disse-lhes: Eis que subimos a Jerusalém e se cumprirá no filho do homem tudo o que pelos profetas foi escrito;

Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.

pois será entregue aos gentios, e escarnecido, injuriado e cuspido;

Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.

e depois de o açoitarem, o matarão; e, ao terceiro dia, ressuscitará.

A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.

Mas eles não entenderam nada disso; essas palavras lhes eram obscuras, e não percebiam o que lhes dizia.

Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.

Ora, quando ele ia chegando a Jericó, estava um cego sentado junto do caminho, mendigando.

I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.

Este, pois, ouvindo passar a multidão, perguntou que era aquilo.

A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?

Disseram-lhe que Jesus, o nazareno, ia passando.

I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.

Então ele se pôs a clamar, dizendo: Jesus, Filho de Davi, tem compaixão de mim!

I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!

E os que iam à frente repreendiam-no, para que se calasse; ele, porém, clamava ainda mais: Filho de Davi, tem compaixão de mim!

A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!

Parou, pois, Jesus, e mandou que lho trouxessem. Tendo ele chegado, perguntou-lhe:

Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,

Que queres que te faça? Respondeu ele: Senhor, que eu veja.

Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.

Disse-lhe Jesus: Vê; a tua fé te salvou.

A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.

Imediatamente recuperou a vista, e o foi seguindo, glorificando a Deus. E todo o povo, vendo isso, dava louvores a Deus.

A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.