Job 37

Sobre isso também treme o meu coração, e salta do seu lugar.
Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
Dai atentamente ouvidos ao estrondo da voz de Deus e ao sonido que sai da sua boca.
Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
Ele o envia por debaixo de todo o céu, e o seu relâmpago até os confins da terra.
Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
Depois do relâmpago ruge uma grande voz; ele troveja com a sua voz majestosa; e não retarda os raios, quando é ouvida a sua voz.
Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
Com a sua voz troveja Deus maravilhosamente; faz grandes coisas, que nós não compreendemos.
Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
Pois à neve diz: Cai sobre a terra; como também às chuvas e aos aguaceiros: Sede copiosos.
Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
Ele sela as mãos de todo homem, para que todos saibam que ele os fez.
Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
E as feras entram nos esconderijos e ficam nos seus covis.
Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
Da recâmara do sul sai o tufão, e do norte o frio.
Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
Ao sopro de Deus forma-se o gelo, e as largas águas são congeladas.
Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
Também de umidade carrega as grossas nuvens; as nuvens espalham relâmpagos.
A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
Fazem evoluções sob a sua direção, para efetuar tudo quanto lhes ordena sobre a superfície do mundo habitável:
Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
seja para disciplina, ou para a sua terra, ou para beneficência, que as faça vir.
Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
A isto, Jó, inclina os teus ouvidos; pára e considera as obras maravilhosas de Deus.
Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
Sabes tu como Deus lhes dá as suas ordens, e faz resplandecer o relâmpago da sua nuvem?
Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
Compreendes o equilíbrio das nuvens, e as maravilhas daquele que é perfeito nos conhecimentos;
A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
tu cujas vestes são quentes, quando há calma sobre a terra por causa do vento sul?
Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
Acaso podes, como ele, estender o firmamento, que é sólido como um espelho fundido?
Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
Ensina-nos o que lhe diremos; pois nós nada poderemos pôr em boa ordem, por causa das trevas.
Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
Contar-lhe-ia alguém que eu quero falar. Ou desejaria um homem ser devorado?
Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
E agora o homem não pode olhar para o sol, que resplandece no céu quando o vento, tendo passado, o deixa limpo.
Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
Do norte vem o áureo esplendor; em Deus há tremenda majestade.
Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
Quanto ao Todo-Poderoso, não o podemos compreender; grande é em poder e justiça e pleno de retidão; a ninguém, pois, oprimirá.
Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
Por isso o temem os homens; ele não respeita os que se julgam sábios.