Job 36

Prosseguiu ainda Eliú e disse:
Zatím přidal Elihu, a řekl:
Espera-me um pouco, e mostrar-te-ei que ainda há razões a favor de Deus.
Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
De longe trarei o meu conhecimento, e ao meu criador atribuirei a justiça.
Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
Pois, na verdade, as minhas palavras não serão falsas; contigo está um que tem perfeito conhecimento.
V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
Eis que Deus é mui poderoso, contudo a ninguém despreza; grande é em força e sabedoria.
Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
Ele não preserva a vida do ímpio, mas faz justiça aos aflitos.
Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
Do justo não aparta os seus olhos; antes com os reis no trono os faz sentar para sempre, e assim são exaltados.
Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
E se estão presos em grilhões, e amarrados com cordas de aflição,
Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
então lhes faz saber a obra deles, e as suas transgressões, porquanto se têm portado com soberba.
Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
E abre-lhes o ouvido para a instrução, e ordena que se convertam da iniquidade.
A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
Se o ouvirem, e o servirem, acabarão seus dias em prosperidade, e os seus anos em delícias.
Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
Mas se não o ouvirem, à espada serão passados, e expirarão sem conhecimento.
Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
Assim os ímpios de coração amontoam, a sua ira; e quando Deus os põe em grilhões, não clamam por socorro.
Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
Eles morrem na mocidade, e a sua vida perece entre as prostitutas.
Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
Ao aflito livra por meio da sua aflição, e por meio da opressão lhe abre os ouvidos.
Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
Assim também quer induzir-te da angústia para um lugar espaçoso, em que não há aperto; e as iguarias da tua mesa serão cheias de gordura.
A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
Mas tu estás cheio do juízo do ímpio; o juízo e a justiça tomam conta de ti.
Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
Cuida, pois, para que a ira não te induza a escarnecer, nem te desvie a grandeza do resgate.
Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
Prevalecerá o teu clamor, ou todas as forças da tua fortaleza, para que não estejas em aperto?
Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
Não suspires pela noite, em que os povos sejam tomados do seu lugar.
Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
Guarda-te, e não declines para a iniquidade; porquanto isso escolheste antes que a aflição.
Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
Eis que Deus é excelso em seu poder; quem é ensinador como ele?
Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
Quem lhe prescreveu o seu caminho? Ou quem poderá dizer: Tu praticaste a injustiça?
Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?
Lembra-te de engrandecer a sua obra, de que têm cantado os homens.
Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
Todos os homens a veem; de longe a contempla o homem.
Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
Eis que Deus é grande, e nós não o conhecemos, e o número dos seus anos não se pode esquadrinhar.
Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
Pois atrai a si as gotas de água, e do seu vapor as destila em chuva,
On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
que as nuvens derramam e gotejam abundantemente sobre o homem.
Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
Poderá alguém entender as dilatações das nuvens, e os trovões do seu pavilhão?
(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
Eis que ao redor de si estende a sua luz, e cobre o fundo do mar.
Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
Pois por estas coisas julga os povos e lhes dá mantimento em abundância.
Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
Cobre as mãos com o relâmpago, e dá-lhe ordem para que fira o alvo.
Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
O fragor da tempestade dá notícia dele; até o gado pressente a sua aproximação.
Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje. [ (Job 36:34) Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého. ]