Job 3

Depois disso abriu Jó a sua boca, e amaldiçoou o seu dia.
Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
E Jó falou, dizendo:
Nebo mluvě Job, řekl:
Pereça o dia em que nasci, e a noite que se disse: Foi concebido um homem!
Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
Converta-se aquele dia em trevas; e Deus, lá de cima, não tenha cuidado dele, nem resplandeça sobre ele a luz.
Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
Reclamem-no para si as trevas e a sombra da morte; habitem sobre ele nuvens; espante-o tudo o que escurece o dia.
Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
Quanto àquela noite, dela se apodere a escuridão; e não se regozije ela entre os dias do ano; e não entre no número dos meses.
Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
Ah! Seja estéril aquela noite; que nela não entre voz de regozijo.
Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
Amaldiçoem-na aqueles que amaldiçoam os dias, que são peritos em suscitar o leviatã.
Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
As estrelas da alva se lhe escureçam; espere ela em vão a luz, e não veja as pálpebras da manhã;
Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
porquanto não fechou as portas do ventre de minha mãe, nem escondeu dos meus olhos a aflição.
Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
Por que não morri ao nascer? Por que não expirei ao vir à luz?
Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
Por que me receberam os joelhos? E por que os seios, para que eu mamasse?
Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
Pois agora eu estaria deitado e quieto; teria dormido e estaria em repouso,
Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
com os reis e conselheiros da terra, que reedificavam ruínas para si,
S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
ou com os príncipes que tinham ouro, que enchiam as suas casas de prata;
Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
ou, como aborto oculto, eu não teria existido, como as crianças que nunca viram a luz.
Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
Ali os ímpios cessam de perturbar; e ali repousam os cansados.
Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
Ali os presos descansam juntos, e não ouvem a voz do exator.
Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
O pequeno e o grande ali estão e o servo está livre de seu senhor.
Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
Por que se concede luz ao aflito, e vida aos amargurados de alma;
Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
que anelam pela morte sem que ela venha, e cavam em procura dela mais do que de tesouros escondidos;
Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
que muito se regozijam e exultam, quando acham a sepultura?
Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
Sim, por que se concede luz ao homem cujo caminho está escondido, e a quem Deus cercou de todos os lados?
Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
Pois em lugar de meu pão vem o meu suspiro, e os meus gemidos se derramam como água.
Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
Porque aquilo que temo me sobrevém, e o que receio me acontece.
To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
Não tenho repouso, nem sossego, nem descanso; mas vem a perturbação.
Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.