Job 21

Então Jó respondeu:
A odpovídaje Job, řekl:
Ouvi atentamente as minhas palavras; seja isto a vossa consolação.
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
Sofrei-me, e eu falarei; e, havendo eu falado, zombai.
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
É porventura do homem que eu me queixo? Mas, ainda que assim fosse, não teria motivo de me impacientar?
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
Olhai para mim, e pasmai, e ponde a mão sobre a boca.
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Quando me lembro disto, me perturbo, e a minha carne estremece de horror.
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
Por que razão vivem os ímpios, envelhecem, e ainda se robustecem em poder?
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
Os seus filhos se estabelecem à vista deles, e os seus descendentes perante os seus olhos.
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
As suas casas estão em paz, sem temor, e a vara de Deus não está sobre eles.
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
O seu touro gera, e não falha; pare a sua vaca, e não aborta.
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
Eles fazem sair os seus pequeninos, como a um rebanho, e suas crianças andam saltando.
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
Levantam a voz, ao som do tamboril e da harpa, e regozijam-se ao som da flauta.
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Na prosperidade passam os seus dias, e num momento descem à cova.
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.
Eles dizem a Deus: retira-te de nós, pois não desejamos ter conhecimento dos teus caminhos.
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
Que é o Todo-Poderoso, para que nós o sirvamos? E que nos aproveitará, se lhe fizermos orações?
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
Vede, porém, que eles não têm na mão a prosperidade; esteja longe de mim o conselho dos ímpios!
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
Quantas vezes sucede que se apague a lâmpada dos ímpios? Que lhes sobrevenha a sua destruição? Que Deus na sua ira lhes reparta dores?
Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
Que eles sejam como a palha diante do vento, e como a pragana, que o redemoinho arrebata?
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
Deus, dizeis vós, reserva a iniquidade do pai para seus filhos, mas é a ele mesmo que Deus deveria punir, para que o conheça.
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
Vejam os seus próprios olhos a sua ruina, e beba ele do furor do Todo-Poderoso.
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
Pois, que lhe importa a sua casa depois de morto, quando lhe for cortado o número dos seus meses?
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
Acaso se ensinará ciência a Deus, a ele que julga os excelsos?
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
Um morre em plena prosperidade, inteiramente sossegado e tranquilo;
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
com os seus baldes cheios de leite, e a medula dos seus ossos umedecida.
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
Outro, ao contrário, morre em amargura de alma, não havendo provado do bem.
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
Juntamente jazem no pó, e os vermes os cobrem.
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
Eis que conheço os vossos pensamentos, e os maus intentos com que me fazeis injustiça.
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
Pois dizeis: Onde está a casa do príncipe, e onde a tenda em que morava o ímpio?
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
Porventura não perguntastes aos viandantes? E não aceitais o seu testemunho,
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
de que o mau é preservado no dia da destruição, e poupado no dia do furor?
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
Quem acusará diante dele o seu caminho? E quem lhe dará o pago do que fez?
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
Ele é levado para a sepultura, e vigiam-lhe o túmulo.
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
Os torrões do vale lhe são doces, e o seguirão todos os homens, como ele o fez aos inumeráveis que o precederam.
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
Como, pois, me ofereceis consolações vãs, quando nas vossas respostas só resta falsidade?
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.