Job 17

O meu espírito está quebrantado, os meus dias se extinguem, a sepultura me está preparada!

Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.

Deveras estou cercado de zombadores, e os meus olhos contemplam a sua provocação!

Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.

Dá-me, peço-te, um penhor, e sê o meu fiador para contigo; quem mais há que me dê a mão?

Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.

Porque aos seus corações encobriste o entendimento, pelo que não os exaltarás.

Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.

Quem entrega os seus amigos como presa, os olhos de seus filhos desfalecerão.

Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.

Mas a mim me pôs por motejo dos povos; tornei-me como aquele em cujo rosto se cospe.

Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,

De mágoa se escureceram os meus olhos, e todos os meus membros são como a sombra.

Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.

Os retos pasmam disso, e o inocente se levanta contra o ímpio.

Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.

Contudo o justo prossegue no seu caminho e o que tem mãos puras vai crescendo em força.

Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.

Mas tornai vós todos, e vinde, e sábio nenhum acharei entre vós.

Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.

Os meus dias passaram, frustraram-se os meus propósitos, as aspirações do meu coração.

Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.

Convertem-me a noite em dia, e a luz, dizem, está perto das trevas.

Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.

Se eu esperar, a sepultura é minha casa; nas trevas estendi a minha cama.

Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své.

Eu disse à cova: Tu és meu pai; e aos vermes: Vós sois minha mãe e minha irmã.

Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.

E onde está então a minha esperança? Sim, a minha esperança, quem a poderá ver?

Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?

Descerão comigo até as trancas da sepultura. Descansaremos juntos no pó.

Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati.