Psalms 95

Kom, la oss juble for Herren, la oss rope med fryd for vår frelses klippe!

Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

La oss trede frem for hans åsyn med pris, la oss juble for ham med salmer!

Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

For Herren er en stor Gud og en stor konge over alle guder,

Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

han som har jordens dyp i sin hånd og fjellenes høider i eie,

V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

han som eier havet, for han har skapt det, og hans hender har gjort det tørre land.

Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

Kom, la oss kaste oss ned og bøie kne, la oss knele for Herrens, vår skapers åsyn!

Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

For han er vår Gud, og vi er det folk han før, og den hjord hans hånd leder. Vilde I dog idag høre hans røst!

Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

Forherd ikke eders hjerte, likesom ved Meriba, likesom på Massadagen i ørkenen,

Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

hvor eders fedre fristet mig! De satte mig på prøve, de som dog hadde sett min gjerning.

Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

Firti år vemmedes jeg ved den slekt, og jeg sa: De er et folk med forvillet hjerte, og de kjenner ikke mine veier.

Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

Så svor jeg i min vrede: Sannelig, de skal ikke komme inn til min hvile.

Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.