Psalms 138

Av David. Jeg vil prise dig av hele mitt hjerte, for gudenes øine vil jeg lovsynge dig.

Davidův. Oslavovati tě budu, Pane, celým srdcem svým, a před mocnými žalmy tobě zpívati.

Jeg vil kaste mig ned foran ditt hellige tempel, og jeg vil prise ditt navn for din miskunnhets og din trofasthets skyld; for du har gjort ditt ord herlig, mere enn alt ditt navn.

Skláněti se budu k chrámu svatému tvému, a oslavovati jméno tvé pro milosrdenství tvé a pro pravdu tvou; nebo jsi zvelebil nade všecko jméno své a slovo své.

Den dag jeg ropte, svarte du mig; du gjorde mig frimodig, i min sjel kom det styrke.

Kteréhokoli dne vzýval jsem tě, vyslyšels mne, a obdařils silou duši mou.

Herre! Alle jordens konger skal prise dig når de får høre din munns ord.

Oslavovati tě budou, Hospodine, i všickni králové země, když uslyší řeč úst tvých.

Og de skal synge om Herrens veier; for Herrens ære er stor,

A zpívati budou o cestách Hospodinových, a že veliká jest sláva Hospodinova,

for Herren er ophøiet, og han ser til den ringe, og den stolte kjenner han langt fra.

A ač vyvýšený jest Hospodin, však že na poníženého patří, a vysokomyslného zdaleka zná.

Om jeg vandrer midt i trengsel, holder du mig i live; mot mine fienders vrede rekker du ut din hånd, og du frelser mig ved din høire hånd.

Bych pak chodil u prostřed ssoužení, obživíš mne; proti vzteklosti nepřátel mých vztáhneš ruku svou, a tak vysvobodí mne pravice tvá.

Herren vil fullføre sin gjerning for mig. Herre, din miskunnhet varer evindelig; opgi ikke dine henders gjerninger!

Hospodin dokoná za mne; nebo milosrdenství tvé, Hospodine, na věky, aniž díla rukou svých kdy opustíš.